Sadílkovo Motání jaro 2011 8.-10.4.2011
,že než jsme letos oznámili na webu další termín motání, oznámil mi Sadílek „je plno“. Vesměs se sešlo v pátek
na Floře obdobné složení posádek jako vloni na podzim. Tentokrát jsme souřadnice obdrželi mailem, abychom se mohli
pořádně připravit. Sedl jsem si k Mapsource a za chvíli jsem měl seřazené body tak, jak se mi zdálo, že bude
nejlepší jet je po sobě, abychom nejezdili bezhlavě z místa na místo. Taková byla strategie většiny týmů.
Ovšem při večerní předmluvě jsme dostali podrobné instrukce z nichž jedna byla najít bod na motokrosové trati.
Projetí dvou kol motokrosové trati bylo hodnoceno dvěma body. Museli jet oba členové posádky.
První háček byl, že za plného tréninku a druhý, že tam nesmíme přijet dřív než v 13:30hod.
Na trati měl Saďoch připraveného špeha svou manželku, která kontrolovala, aby si trať nikdo nezkrátil.
Já měl motokros v plánu mezi prvními body hned dopoledne, takže jsme se s Poubesem rychle domluvili a plánovanou
trasu jsme se rozhodli jet pozpátku. Sadílek se ještě zmínil že objednal exklusivní počasí a to se opravdu vydařilo.
Ráno v sedm rychlá snídaně a všichni nervózně pokuřující u svých strojů dostávali nervozitou křeč do pravé ruky.
Vyrážíme, hned první bod KAZATELNA je nalezena rychle. Čekal u něho s kamerou Sadílek, připravil si k bodu
parádní výjezd. Bohužel pro oko kamery,přijeli jsme z druhé strany a tím připravili Saďocha o akční záběry.
Pak to šlo ráz na ráz, nebo spíš bod za bodem. Drobet jsme se potrápili na bodu s názvem TRBOD, kde samozřejmě
byl výjezd na kopec, který měl pouze jednu použitelnou cestu. Samozřejmě jsme přijeli z druhé strany.
Tady se potkáváme a zase rozdělujeme s dalšími dvěma teamy. Každý zkouší po svém. Nakonec cestu nacházíme.
Dál vše probíhá hladce, až když kufrujeme asi na nejjednodušším bodě ROTUNDA, který je přímo u hlavní silnice.
Navigace nás vláčí polem a lesem sem a tam a ztrácíme drahocenných 30 minut. Nakonec s úspěchem dorážíme na
motokros, kde plníme dvě kolečka a Iveta nám zapisuje body. Bod VODNÍ DÍLO byl samozřejmě také v programu,
tentokrát jdu do vody já, Poubes ho absolvoval na podzim. Vody drobet přibylo, ledová voda mi smočila kraj slipů.
Měl jsem to tak tak. Pak následovali úžasný body s názvy WHITE ROCK, SOKL a MECHOVÝ KÁMEN.
Zjišťujeme čas a máme 40minut do konce limitu a zhruba 40km do cíle. Rozhodujem se že další body hledat
nebudem a uděláme rychlý přesun na Floru. Cestou potkáváme další teamy spěchající v limitu zahlásit příjezd.
Překročení osmi hodinového limitu by totiž mělo za následek diskvalifikaci.
Nakonec jsme neobhájili loňské druhé místo, museli jsme se o pouhý bod spokojit se čtvrtým místem, které v
letošním vypilovaném startovním poli není nejhorší.
Jeden team měl defekt, jiný utopil motorku v řece, ale kromě nějaké ztráty sebevědomí se nikomu nic nestalo a
do ranních hodin bylo o čem debatovat. Takže vydařená akcička. Standa.
1.Motáci
2.First Winner
3.H+CH
4.Jezdime.eu
5.Totaly lost Radoškovi
6.Kama
7.Unterwasermani
8.STS Chvojkovice-Brod
9.Rockway boys
10.Spedies Gonzales
11.Španělé
12.Offroadnavi
foto:
Zpět
↑↑ nahoru ↑↑
