Cesta Piva 2011
a hájích dostalo nějaký směr, tak Poubes-duchovní otec této výpravy, oslovil několik desítek pivovarů. Sadílek vytvořil trasu přes ty , kteří o naši
návštěvu projevili zájem.
A 17.6.jsme vyrazili směr Dětenice, kde jsme se postupně všichni sešli.Stany jsme si postavili v areálu pivovaru a jali se ochutnávat.Kdyby jste do
Dětenic někdy vyrazili, nebuďte překvapeni, když se vás obsluha zeptá:”budeš žrát,nebo jenom chlastat?”Vstup do středověké krčmy je zpoplatněn 150 Kč,
ale rozhodně to stojí za to.Různě se pohybující děvy,tanečnice nebo pirát, který vám vyskočí na stůl a napíchne vaše jídlo na svůj meč.
Svatá inkvizice si vybrala Poubesovu dceru k vymítání ďábla a to byla voda na její mlýn.Inkvizitor se svými pochopy byli dost vyvedeni z míry.
Příjemně unaveni jsme se odebrali na kutě. V noci přišla průtrž mračen a ta předznamenala meteorologický ráz našeho putování.
18.6. Ráno jsme vyrazili do minipivovaru v Polepech u Kolína. Bohužel jsme se na nikoho nedozvonili. No nic, zpříjemňujeme si cestu hledáním kešek.
Sadílek nezapomněl na jílu hodit krásnou rybu a Peklo odpaněno terénem záhy taky.Jednu kešku jsme našli na ostrůvku kam musel Sadílek doplavat.
Dále máme v plánu pivovar v Pacově.Poubes konstatuje,že to máme dvacet kiláků,což mě nutí se vložit do debaty, protože mi navi ukazuje devadesát.
Se slovy:„To nevím,co máš za navi“,vyrážíme směr Pacov.Samozřejmě jsme do Pacova přijeli,ale dotaz na pivovar vyloudil na tvářích místních
jen zvláštní výraz shovívavosti. Poté bylo zjištěno, že jsme v Pacově, ale u Roztok. Takže dalších 100 km do toho správného Pacova jsme
uháněli v dešti po dálnici. Pan Němec vaří výborné pivo a dokonce i borůvkové. Vepřová kolena a tatarák jen umocnily naše nadšení z této návštěvy.
19.6. Ráno dotahujeme Lence, umírající řetěz na Dakarovi a vyjedeme. Na první křižovatce stojí hlídka, která si vybrala Saďocha z důvodu svítícího pouze
jednoho světla.Po vysvětlení,že u Bmw je to standard, přešli k dechové zkoušce, která byla negativní.Nakonec ho dostali na propadlou TK o dva dny.
Okolo poledne jsme dojeli do Pivovaru Jakub ve Vyšším Brodě,kde nám sdělili,že se zde nenachází sládek,tudíž si je můžeme škrtnout.No nic,
za vytrvalého deštíku míříme na Vimperk, kde zjišťujeme,že pivovar zavřel v 16hod.Nakonec kempujeme v Podzabrdském mlýně,u Lenky strýce.
Mlýn je mimochodem super, posekaná loučka, dřevo na oheň a dovezené pivo bylo slušnou záplatou na dnešní zklamání. Jen v noci byly
u Blanice dost krušné 4 stupně.
20.6. Po snídani u řeky nás majitel mlýna provedl útrobami a ukázal nám skvost, kterým zde vyrábí elektřinu. Tím skvostem je Frencisova turbína z
roku 1907, která je stále ve výborném stavu.Také jsme se dozvěděli,jaké škody zde napáchaly povodně v r.2002.Udělali jsme si procházku k opravenému
jezu a nově vystavěnému rybímu přechodu.Pak jsme konečně vystartovali,tentokrát směr Sokolov a v něm pivovar Permon.Dozvěděli jsme se od majitele,
že právě včera zahájili provoz v nových prostorách, které jsme záhy důkladně prozkoumali..Na cestu jsme dostali několik vzorků,mezi nimi také 19ti
stupňové pivo z omezené série.A za deštíku jsme se přesunuli do pivovaru v Mutějovicích.Zde byl přítomen majitel i pan sládek a následovala další
prohlídka a ochutnávka.Zde vaří pivo pouze pro svoji hospodu a nikde jinde ho neochutnáte.Musím dodat,že stojí zato.Pro zájemce je zde i možnost
ubytování.Tady nám obzvláště zachutnala nepasterizovaná 12ka.
21.7. Ráno opět leje jako z konve.Defik se vydal do Žateckého pivovaru a my motouderka do pivovaru Kahan v Mostě. Kde jsme prohlídli útroby a
nafasovali materiál na degustaci.Pak za stálého deště přesun do pivovaru Novosad v Harachově,kde nás na vrátnici očekávali a ubytovali nás ve vlastní
ubytovně.V pivovarské hospodě jsme ochutnali výborné buřty na pivě a speciální pivní sýr, který zde vyrábí ručně ze čtyř druhů sýra.Exkurzi máme
přislíbenou na ráno.
22.6. Ráno nás sládek protáhl pivovarem a sklárnou, ochutnali jsme místní osmičku, kterou mají ve sklárně za 5Kč,ale můžou ji požívat až od
deseti hodin-prý z důvodu pracovní výkonnosti. A konečně sedláme stroje za sluníčka, směrem Měšťanský podorlický pivovar Rychnov nad Kněžnou,
kde jsme prošli mimo jiné i lihovar a moštárnu. Odsud jsme se v parádním počasí přesunuli do staročeského pivovaru Dobruška, kde jsme rozbalili
mokré stany na dvoře. Z Prahy nám hlásí ukrutnou bouřku,což si nepřipouštíme a jdeme na prohlídku pivovaru a hlavně sladovny, kterou vidíme poprvé.
Je to asi jedna z mála malých sladoven v republice.Tady se přesvědčujeme o tom, jaká je to práce,než můžete vůbec začít pivo vařit.Ale sladovna a
místní sklepy jsou parádní.Konec dne završujeme v hospůdce nad sklepy a zabavujeme se bowlingem a oroseným Rampušákem,tak se jmenuje místní mok.
Samozřejmě bouřka přišla a Poubes,protože nemá kolíky na stanu,nachází útroby stanu podobné spíš bazénu.
23.6. Ráno parádní počasí a snídaně v Dobrušce na náměstí a lehký offroad přesun,který se neobešel bez pádu-pro změnu Standa. Přijeli jsme do pivovaru
v Žamberku,kde o nás nikdo neví a proto si zpříjemňujeme den na hradě Potštejn,ze kterého je vidět western camp Vochtanka ,kde jsme se rozhodli zůstat.
Dnes další pivovar nebude.Poubesové vyndavají z defendera konečně kola a mizí v dáli a já se Saďochem se jdeme aspoň projít po okolí.Vypadá to,
že bude zase pršet.Večer rozděláme ohýnek a degustujeme přivezený materiál.Svorně konstatujeme,že nám nejvíc šmakuje obyčejné světlé pivo a
bez různých ovocných exotik bychom se klidně obešli.V noci klasicky začíná pršet.
24.6 Vyrážíme do Loučné nad Desnou. Bodrý sládek nás srdečně přivítal a podělil se s námi o taje svého řemesla a ukázal nám krásnou přilehlou restauraci.
Tenhle pivovárek se nebojí experimentovat i s vrchně kvašeným pivem a dokonce i s pivy anglického střihu.Po obědě pádíme vstříc ocelové obloze na Rýmařov.
Pivovar Excelent patří k těm větším na naší cestě a věštíme mu dobrou budoucnost,protože jako jeden z mála má dostatečnou rezervu v kapacitě výroby.
Pivo mají dobré a kupodivu nám chutná i vzorek černého,které není tak sladké. Dnešní poslední zastávkou bude pivovar Avar v Hlučíně.
Tady se nám dostává vyčerpávajícího výkladu a dosti příkladné ukázky kapitalistického přístupu k věci. Je vidět,že se jim tu daří dobře.
Není to už sice minipivovar,ale pivo vaří poctivé.Restauraci mají příjemnou a buráky jsou zdarma.Jak bývá zvykem v pivnicích v Kanadě.
Vyčerpáni kotvíme okolo 20. hod u kamaráda v Ostravě a příjemný večer uzavře tento náročný den.
25.6 Ráno se už skupina rozpadá na západní sekci, která vyráží k domovu a pražáky,kteří dostojí povinnosti a zastaví se ještě v posledním pivovárku ve
Vojkovicích. Cesta dom už je rutina a jsme rádi, že neprší, jen teplota by mohla být vyšší. Večer ještě telefonuji Poubesovi, jak dorazil a dozvídám se,
že on takové štěstí neměl. Celou cestu mu pršelo. Co říci závěrem. Nebudu zde hodnotit kvalitu piv co jsme ochutnali,neboť by to bylo hodnocení
veskrze subjektivní. Chutnalo nám všude a je třeba říci,že čeští sládci svoji práci dělají dobře a je vidět, že ji dělají s láskou a hrdostí.
Všude kde nás přijali, se nám dostalo skvělého přijetí a všichni se o nás dle svých možností postarali.Kdyby u nás všechno fungovalo jako těch pár
subjektů,které jsme měli tu čest navštívit čekají nás světlé zítřky.
Standa
foto:
Zpět
↑↑ nahoru ↑↑
