Around Africa 2014


SMS-ky a Maily z cesty po Africe v roce 2014 (Přepis zpráv z webu www.around-africa.com)... :

16.03.2014 @ 09:10 (Zbyněk)

Odlet z Cape Townu - pod námi vidím milionové slumy. Kroužíme nad Prahou - pod námi vidím slumy milionářů. Posledním letem (z domovského města frankfurtské omáčky) jsme se ocitli doma. Díky všem, co jeli virtuálně s námi - za zpětnou vazbu. Ať už formou příspěvků na web nebo přimými zprávami, kterých bylo násobně více. Pokud osud nerozhodne jinak, za nějaký čas budeme pokračovat... Díky. Zbyněk

15.03.2014 @ 12:27 (Poubes)

Kazda sranda jednou konci. A tak je to i s nasi expedici. Jeste jednou dekujeme vsem za pozornost, pomoc, i podporu. Uz ted vime, ze za rok nashledanou ;D

15.03.2014 @ 09:55 (Standa)

Takze vazeni,za par hodin nam leti letadlo a tim konci cela tahle Africka eskapada....tedy alespon na cas :-) Nekteri jsou spokojeni,jini mene.Kazdopadne jsme plni zazitku,ze kterych budeme zit nekolik mesicu.A timto bych chtel vsem podekovat za podporu na internetu i po sms.Chodilo toho dost a mnohdy nas to i nakoplo a povzbudilo.Jednim slovem,"DIKY"

13.03.2014 @ 06:22 (Zbyněk)

Bůh existuje. Vedle skladu, kde budou odpočívat naše pouštní lišky, jsme objevili 2 týpky, co se vrtaj v motorkách. Nic pro ně není problém. A pak tam je třetí týpek a ten dělal několik let v Hondě. Tak jsme se rozhodli tam naše stroje nechat zrevitalizovat. Času na to budou mít kucí motorkářský habakuk... Pan Zrcek nám půjčil káru, tak dnes pojedem (asi) na žraloky. Už se nám stýská. Po motorkách? Z.

12.03.2014 @ 18:38 (Renda)

Dnes jsme se potapeli v ochranne kleci mezi velkymi bilymi zraloky. Absolutni masakr. Sahli jsme si na ne. Bonus lachtani. Bomba Re+Ro

11.03.2014 @ 23:56 (Zbyněk)

Má pouštní liška je stará a nemocná. Určitě má lepru - každou chvíli jí něco nekontrolovatelně upadne. Potravu přijímá, trávící trakt nic moc. Vylučuje i tam kde nemá vylučovat, i to co nemá vylučovat. Pohybový aparát - artróza vrzalóza. Reakce zpožděné. Nervový systém - nervy mám spíš já. Motorika - ze stojanu padá na pravou stranu. Hercna po spánku nenaskočí - nakopávám nožní pákou. Celkově je naprosto nevypočitatelná - prostě stařecký vrtoch. Ale co mám dělat, když jsem jí slíbil jízdu jejího života? My to doklepem...

11.03.2014 @ 23:54 (Zbyněk)

Dnes spíme kousek za ROOI ELS, v domě na pobřeží u pana Zrcka. Jako v pohádce. V Cape Townu má pan Zrcek sklady, kde zítra odvezeme vrány a pustíme se do jejich rozebírání a zjišťování, co všechno je třeba opravovat...

11.03.2014 @ 18:12 (Renda)

My odpadlici s Romanem vcera Cape Town a Stolova hora a dnes Mys Dobre Nadeje. Uz vyhlizime letadlo. Renda

11.03.2014 @ 05:59 (Poubes)

Dekujeme vsem za gratulace a dulezitou podporu, jeste dnes se hodlame sejit s ostatnimi na Mysu Dobre Nadeje a na vecer Cap Town. Je cas Vrany uhnizdit ;D.

10.03.2014 @ 13:08 (Poubes)

Na nejjiznejsim cipu Afriky zavlala ceska vlajka pod kterou krakaly tri vrany a smali se tri stastni bikeri. Slava hura!

10.03.2014 @ 13:06 (Zbyněk)

Výhoda je, že se člověk může vyčůrat jak do Atlantiku tak do Indickýho oceánu. A nemusí udělat ani krok...

10.03.2014 @ 12:05 (Zbyněk)

Jsme na CAPE AGULHAS tedy STŘELKOVÝ MYS - nejjižnější bod cesty našich vran alias pouštních lišek... Je tady ale krásně... Přitom taková blbost! Zbyněk

09.03.2014 @ 19:27 (Zbyněk)

Spíme v překrásném vinařstvi za TULBAGH. Míříme na CAPE AGULHAS, t.j. STŘELKOVÝ MYS, což je nejjižnejší bod Afriky. Tedy nejjižnější bod naší cesty... Pak pojedem už jen a jen na sever... Jasně CAPE OF GOOD HOPE tedy MYS DOBRÉ NADĚJE nemineme a i tam se stavíme... Ležím ve vaně na nožičkách, popíjím zdejší víno. Kurňa je to ale dřina to motorkaření! Vše OK. Zbyněk.

09.03.2014 @ 19:13 (Renda)

Jsem s klukam v CT. Jestli upresnite vase plany, tak to muzeme nejak skoordinovat. Pic R

09.03.2014 @ 13:48 (Poubes)

Vzhlem ke skvele kondici nasich vran, ja jedu ze Spanelska na stejnych gumach, jsme se rozhodli posunout cil az na Srelkovy mys a pak zpet CT. Nyni 300 predCT

08.03.2014 @ 18:58 (Zbyněk)

Překročení nabmibijsko - JARácké hranice bylo v KARNETu bez ztráty kytičky... Jupíí! Jsme cca 100km za hranicí a my masňácky skončili v hotelu! Taková postýlka, jednou za čas, není k zahození... Plány nepíšeme, protože se stejně změní. Vesele mi to fouká pod hlavou, olej chčije po víku, ale vrčí to a jede to. Holanďan, kterýho jsem včera potkal, byl ze stavu mého stroje hodně rozčarovanej. Jak říkal Renda - doma by na takové vráně nejel ani na koupák. Ale, už se blíží cíle!. Vše OK, více méně...

08.03.2014 @ 17:26 (Poubes)

Je sobota vecer a ja sam sedim na baru a saju jak teplaky hozeny do potoka. Kluci spi, jsou unaveni. Do cile min 600 km. vrana jeste kraka, ale dort chrapti.

08.03.2014 @ 16:52 (Poubes)

Na care jsme se v pohode vsichni tri sesli a nocujeme v Okiep. Zitra to chceme dorvat pred CT. Prosim, kolik je to z CT na Strelkovy mys? Nemame mapu. Diky.

08.03.2014 @ 11:44 (Zbyněk)

Jako jedinej jsem to na hranice střihnul off-roudama, krásná cesta, a kucíí jsou 130km za mnou. Potkal jsem holanďana na GS1100, dobrej! Z.

07.03.2014 @ 20:54 (Zbyněk)

Já se nezlobím, však se nakonec někde potkáme. Při nejhoršim v letadle... Z.

07.03.2014 @ 20:07 (Zbyněk)

5/ kluci psali a každej jsme někde jinde, ale kousek od sebe. Ja dnes nadrtil pouštníma cestama 640km... Jsem utahanej, v kempu. Takže vše OK

07.03.2014 @ 20:05 (Zbyněk)

4/ stromy byly nádherný, byl jsem tam dvě hodiny a fotil a natáčel. Poubes se nezjevil - nejen že nečeká ale ani se nevrací...

07.03.2014 @ 20:03 (Zbyněk)

3/ kluci černí u DEAD VALLEY se divili. Dělal jsem blbýho, že jsem žádnou gate nejel, nikdo nikde nebyl, permit nevim co je...

07.03.2014 @ 20:01 (Zbyněk)

2/ Posledních 70km je národním parkem, kam se platí permit a nesmí tam motorky. Poodjel jsem 4km a volným terénem jsem to tam napral...

07.03.2014 @ 20:00 (Poubes)

K videni dnes byly opice, emu, vodni prasata, kudu, antilopy a me za jizdy napadla velka kobra. Lekl jsem se vice nez ona. Byla krasna. Cerna a zlute klikyhaky

07.03.2014 @ 19:58 (Zbyněk)

1/ Ráno se navigace ujal Poubes. Špatně odbočil až na druhé odbočce a zmizel, Standa za ním. Já směřoval na uschlé pouštní stromy.

07.03.2014 @ 17:52 (Poubes)

Parta se roztrhala,Renda busem do JAR, Zbynek se toula kdesi vzadu. Standa a ja 250 km pred hranici a Houner a spol nam naproti nejedou. Vrana tluce uz i tepla.

07.03.2014 @ 13:46 (Zbyněk)

Byl jsem v DEATH VALLEY - paráda! Potkal jsem tam ty dvě němky ze včerejška.Mám to 700km na hranice, tak sraz zitra odpo na bodě NA-JAR. Z.

06.03.2014 @ 22:36 (Poubes)

Tak uz jsme jen tri. Muj motor vydava zvuky jako michacka. Zbyva 1700 km do cile stage 2. To je kurna dost. Kdyz domicha, bude borec. Zdravim a diky za podporu!

06.03.2014 @ 20:02 (Zbyněk)

3/3 ostatními přeživšimi vranami. Torzo odpočivá v poušti společně s dalšími podobnými stroji. AMEN.

06.03.2014 @ 19:57 (Zbyněk)

2/3 šponovák poposunul vránu o 250km, ovšem nezabranil přeskakování. Definitivní smrt nastala následnou neřízenou kanibalizací

06.03.2014 @ 19:54 (Zbyněk)

1/3 Rendovo vrána si nemohla vybrat příhodnější místo pro svou smrt. Diagnóza: nataženej rozvodovej řetěz. O 2 články. Upravenej

06.03.2014 @ 17:02 (Renda)

Tak po dalsich 200 km moje vrana definitivne umrela. Na tom nejkrasnejsim miste kde mohla - Solitare. Bude stat v pousti mezi kaktusy a vraky americkych aut. Prave probiha rabovani pouzitelnych dilu. Pak pujdu na stopa do Cape Townu. Takze uz jedou jen 3 stroje. Renda

06.03.2014 @ 13:35 (Zbyněk)

Rendovi opět přeskočil nataženej rozvodák. Ještě to předělá a pokusíme se vyhrabat z pouště... Jsme 700km před JAR. Zbyněk

05.03.2014 @ 17:13 (Renda)

Po dvou dnech oprav a nekolikatem otevreni motoru je vysledek: stale kouri, stale klepe, ale JEDE. Dali jsme rezervni hlavu valce valce a navarili jsme pasovinu na sponovak rozvodoveho retezu. To vse v kempu na pousti. Zitra pojedeme dal a uvidime. Ted uz jen pivo v trenkach ve stinu. R

05.03.2014 @ 17:00 (Poubes)

Rendova vrana vrci. Rano pokracujeme v ceste smer poustni stromy a pak dale na jih smer JAR. Prechod ujasnime, nejspi Of road na zapade. Duvody vysvetlime ;D

05.03.2014 @ 12:04 (Poubes)

Sponovak svareci uhorel pod elektrodou.. Renda jede do mesta vymodelovat jiny, lepsi. Situace se priostruje. Stojime v kempu u mesta Swaknpmund.

05.03.2014 @ 11:44 (Poubes)

Rendovi preskakuje rozvodak. Zkusime na varit sponovak. Muzete zjistit adresu a kontakt na zastoupeni Hondy v Cap Townu? Diky Pouber

04.03.2014 @ 18:41 (Poubes)

Motorku jsme rozhybali, ujeli 70 km a situace se opakuje. Znovu motor rozebirame v polnich podminkach. Situce je napjata, budeme bojovat! Menime hlavu.

03.03.2014 @ 18:36 (Zbyněk)

Včera jsme se vydali na přejezd hor, plání a kaňonů směrem k pobřeží. Nádherný offroad - Poubes jej hodnotil jako doposud nejtěžší. Povrch se neustále měnil, bylo to fakt maso. Na večer jsme dojeli do UGAB (údolí řeky Ugab), kde jsme předpokládali nějakou "civilizaci". ERROR. Jediné, co tu měli, byla slaná voda. Přespat se tam dalo, ovšem benzín nejblíže 100km offroadem a navíc směrem opačným než na pobřeží. V našich nádržích bylo kolem 3l benzínu. Riskli jsme to a dnes se vydali na pobřeží. Rendovi došel benzín 2km před pobřežím, Standa mu chtěl kapku dát, otočil kohoutkem a už nic nevyteklo, taky byl na suchu. Tak zůstali. My s Poubesem dojeli na pobřeží a - Bůh to tak chtěl - tam stálo 5 stavebních strojů a hlídač... Černý hlídač. Úplatný hlídač. Za 40 americkejch peně$ naklonil 200L sud s nálepkou SHELL a už jsme měli kýbl benzínu... Do nejbližšího obydleného místa cca 100km po pobřeží na jih. Rendova motorka už dlouho zlobila a nyní se motor definitivně zastavil. Opět štěstí, že ne v horách, odtamtud bychom stroj nedostali. Z motoru se linou něj hrůzné zvuky. Našli jsme bydlení u lidí a pan domácí má vybavenou garáž - takže René rozebírá "vršek" a uvidí se, co nás v útrobách válce čeká... Namíbie je naprostým rájem. Civilizovaným rájem. Uvědomujeme si to při každém styku s kýmkoliv. Vychcanců rapidně ubylo, v obchodech je jídlo, cesty sice nejsou asfaltové ale jsou stroji grůmované... Jestli si ten, co někdy byl v Namíbii myslí, že byl v Africe, TAK SE ŠEREDNĚ PLETE... Jinak vše OK! Zbyněk

02.03.2014 @ 06:47 (Zbyněk)

Dnes cesta krásnou přírodou, viděli jsme zviřátka - hotový safari... Spíme ve stanech v lodge, paráda... Z.

01.03.2014 @ 22:07 (Standa)

Dnes spime v campu Palmwag.Kdyz jdeme do sprchy vidime ceduli "Elephant Walk" Ptame se majitelky na slony.Rika ze jsou tu bezne k videni

01.03.2014 @ 21:58 (Standa)

Nekdy chodi pit vodu z bazenu,nebo jim rozeberou nejakou strechu.S usmevem prohlasuje, "kazdy den je tu jiny".Jen ted slony neuvidime, protoze prsi a maji vody vsude dost.Standa.

01.03.2014 @ 20:06 (Poubes)

Dnes exkluzivni den. Mestecko Opuwo, centrum kmenove oblasti. Holky kozy ven az do pasu, na hlave kravske lejno, koralky. Vecer jizda mezy antilopami, zebrami, zirafamy, pstrosy atd. Jem tak u cesty, zadne safari. Sedime na baru v nemeckem kempu a pijeme tocene. Proste parada. Jen ty motorky melou z posledniho. Renda

28.02.2014 @ 21:19 (Poubes)

Devet dni jsem mel na sobe jedny bile slipy. Zakopal jsem je pod jabloni. . .

28.02.2014 @ 16:34 (Poubes)

Začalo pršet, masakr, cesta nesjízdná, po pár kilometrech jsme narazili na bezprostředně převrácený auto. "Cesta" je jako led. Ale protože náhody existují, u cesty je kemp! Chčije, popíjíme pivínko, chystá se nám jídlo... Namíbie je oproti Angole zase kus dál, je zde vidět řád. A to už Angola byla velkej rozdíl, když jsme přejeli z Konga. Takže se "aklimatizujem". Zaplatíme v USD, t.j. 5 let vězení. Zbyněk

28.02.2014 @ 16:21 (Poubes)

na Namíbijské hranici banka není. Musí se ale zaplatit poplatek za cesty (14USD). Na celnici visí obrovský plakát: ZASTAVTE KORUPCI! BANKA NAMIBIE UPOZORŇUJE, ŽE SE NESMÍ SMĚŇOVAT PENÍZE JINDE NEŽ V NAMIBIJSKÉ BANCE, KDO SMĚNÍ JINAK, POKUTA 25.000 USD / 5 LET VĚZENÍ. A pak si vyber... OK, směnili jsme s nějakým Angolcem, jinak bychom nemohli pokračovat. Vjeli do Namíbie a po pár kilometrech drtíme šotolinu. Zbyněk

28.02.2014 @ 16:12 (Poubes)

Přenádherným off-roadem (bláto, mokrý písek, štěrk, savana, ...) jsme na zapadlé Namibijské hranici.Už hoďku u prvního okýnka. Zato tu je nově vystavěná banka, klimatizovaná, se třemi úředníky a dvěma hlídgči. Ovšem - peníze nemění... Asi dělaj jen akcie a cenný papíry... Vlastně ne, cenný papíry maj naproti - záchodovej papír - ten jedinej je cennej... Zbyněk

28.02.2014 @ 12:06

Roman psal:sesel se s Tondou a Houmrem na letisti v Kapskym. Na pronajem 900 rand/den x cca 1.90kc za motorku prej sere.zdravi smradlavej Sadilek(jeho slova) Iveta

28.02.2014 @ 11:41 (Poubes)

Neskutecne, 100 km OR nas dovedlo na hranice Namibie? Ma vrana jen urci, ale studena mlati, ze se vsichni otaci. Nebo ze by to bylo za mnou? A mou prirozenovuni

27.02.2014 @ 20:38 (Zbyněk)

Spíme v CAHAMA na policejní stanici mezi nabouranýma a zabavenýma autama bandiů. Dnes 535 km, jedem neustále náhorní plošinou 1700-1900 m. n m., takže je příjemné klima. Až na velký města - smradlavý pekla. Raději jsme LUBANGO objeli off-roadově. Ráno se z motorů našich vran linou ty nejhrůznější zvuky, jak dosáhnou vyších teplot, je to lepší. Na asfaltu bez tech. problémů.

27.02.2014 @ 19:29 (Sadílek)

Kluci,co je svami,cekam na zpravu,jestli jste v poradku opustili angolu.po me nechteli ani ten zasranej papirek za 20$.napiste,good luck sadilek.

27.02.2014 @ 15:31 (Sadílek)

Jsem ve widhoek,prdel je ze tu letiste na noc zaviraji.svoje vizum branim jako lev.budu sam do rana na zavrenym letisti.sebrali mi zapalovac.kurvy.sadilek

27.02.2014 @ 09:31

Roman prodal Xl za cca 700 usd i boty a chranice, zustala mu helma. Po usilovnem hledani spani za pouhych 70 usd.konecne je z nej clovek. Dnes odlet Kapsky, kvuli uspore 8 a vic litru 24.h let. Pokusi se pronajmout motku a jel by klukum naproti kdyz ma ty viza. Nejde mu sem psat proto pisu aspon ja po dnesnim hovoru.Sadoska

27.02.2014 @ 00:13 (Zbyněk)

Spíme v savaně za městem CACONDA 10 min po našem usídlení na nás hlouček z cesty povykoval, ignorovali jsme je. Za pár minut z hloučku přijelo auto, a černoch že je vrchní policajt a že tu spát nemůžeme, že prej banditi a že má za nás odpovědnost. Nabíd jsem mu, že tu můze spát s námi... Naší jedinou zbraní bylo syčení plechovek pivínka, konzumace klobásy, zapálený cígo, úsměv, jeho poklidná ignorace. Byl hotovej, autorita zlomena! Odjel. V očich ostatních jsme byli kingové. Banditi tu nejsou, jasně že chtěl prachy!

27.02.2014 @ 00:12 (Zbyněk)

Dnes jsme nadrtili 543 km, z toho cesta chyběla na pouhých 70ti kilácích. A jako bonus - zrovna v této části pršelo. Červené jílovité blátíčko nás nebavilo, místy bylo lepší jet lesem. Zato krásná příroda, vylepšená nejakým tím BéVéPéčkem - ještě z války...

25.02.2014 @ 19:47 (Renda)

Benzin tu stoji 8kc. Tak me 100km stoji 40kc v benzinu a 80kc v oleji. Vtipne ze!? Ale presto to jede. No furt mame cca 4000 km pred sebou. Jeste neni vyhrano. Renda

25.02.2014 @ 18:45 (Zbyněk)

Prši, takovej trvalák. Budem spát na naftěnce (benzínce) v zastřešeném mycím boxu. Něco na měleze, je to teplý, černoška to není... Před pár minutama přijel muzungu (svahilsky hanlivě běloch), navážem oční kontakt, a on na nás - JÁ VÁM ROZUMÍM, AJ SPÍK SLOVAK... Farmaří tu. Nabízí nám spaní - mezi čikinama. Zůstanem tu. Předpověď na zítra je rain, po 3 měsících sucha. Vyšlo to "akorát"...

25.02.2014 @ 18:09 (Zbyněk)

Na cestě si Poubes koupil 5L oleje. Přitočil se policajt s pistolí. Nejdříve nás organizoval - že se máme posunout o půl metru - to tu dělá každej v jakékoliv uniformě. Pak vytáhl bouchačku. Poubes uskočil - zdál se mu to krutej trest. Bez soudu... Černoch vytáhl zásobník - asi gesto na znamení míru. Pak si nechal tu waltrovku namazat Poubesovo olejem. Následně s psíma vočima požadoval všech 5 litrovek oleje. Naše vyjednávací pozice se zhoršila momentem, kdy vrátil zásobnik do bouchačky. Byly tam ale děti. Zastavil náhodnou motorku a zmizel. UF!

25.02.2014 @ 17:15 (Zbyněk)

Dnes první den bez Saďocha... Ranní loučení se neobešlo bez slz, myslím, že nám to všem došlo až v tu chvíli. Periferním viděním stále naháním pátou siluetu a ona nikde... Saďochu, ty hovado, chybíš tu! Před hoďkou nás zastavil liják, teď další. Projíždíme chladem i sušičkou. Zastavili jsme u vybouraného kamiónu s 42" kontejnerem a schovali jsme se dovnitř. Nálada všelijaká... Jinak vše OK. Z.

25.02.2014 @ 00:26 (Zbyněk)

Sadílkova vrána dokrákala... Dva dny oprav, přesto reinkarnace jeho stroje ve stávajících podmínkách a za stávajících okolností nemožná... My zbylí ráno vyrážíme a pokračujeme, Saďoch se pokusí utržit nějaký ten dolar prodejem a poletí buď zpět do Evropy nebo do Cape Town a pojede nám naproti s Houmrem autem. Je to smutné. Jako ateista si to nedokážu vysvětlit nijak jinak, než že to tak Bůh chtél... Z.

24.02.2014 @ 11:52 (Zbyněk)

Čůral jsem na ulici, vzbudil jsem rozruch. Né kvůli faktu, že jsem čůral, ale kvůli svýmu pinďourovi. Možná se smáli i velikosti. Ovšem hlavně se smáli BARVĚ... Souděj člověka podle barvy předkožky? Rasisti!

24.02.2014 @ 11:20 (Zbyněk)

Jezdí tu malé motorky značky KAWISIKI a KEWESEKI. Zuří tu konkurenční boj čínských motovelikánů. Japonci jsou evidentně out of game...

24.02.2014 @ 11:10 (Zbyněk)

Hurá! Máme povolení k pobytu! Na 5 dni... Trvalo to pouze hodinu - to proto, že jsme předběhli ostatních čekajících 200 lidí - v cele předběžného zadržení... Vlastně byli jen z druhé strany mříže... Dnes nás to stálo pouze 100 USD. V Berlíně jsme za víza zaplatili pouze 1.100 USD. Tedy 240 USD vstup za osobu, na 5 dni, do tohoto pekla... Ten člověk je ale divnej tvor. Já těm bělochům nerozumím... Proč?

24.02.2014 @ 10:02 (Zbyněk)

Právě jsme na imigračním úřadě. Masox! Moderní budova, v každým kanclu televize - běží americký kreslený cartoons. Musíme mít kopie pasu, ale kopii tu samozřejmě neudělaj. Je tu hromada běženců. Dvacet číňanů, co utekli z Konga ze stavby. Polonazí konžané. Za mřížema další. Černý vopice, sledujíc kreslený americký pohádky, rozhodují o životech jiných různobarevných vopic. Jinak vše OK.

24.02.2014 @ 09:48 (Zbyněk)

Včerejší den jsme ztrávili na dvorku "hotelu" - Saďoch rozdýchával svou pouštní lišku. Dvakrát rozebral motor, příčina byla nakonec ve ventilu dekompresoru. Úspěšně opraveno. Motor vrčel 20 sekund, obláček kouře, smrad elektriky a konec. Takže dnes máme co dělat...

23.02.2014 @ 07:25 (Standa)

Tak jsme si vcera uzili.Kdyz uz to vypadalo ze do Uige dojedeme do tmy,Sadochovo vystrelene tesneni znehybnilo jeho stroj.Musel jsem ho po tme tahnout na lane 47 km.Kdo zkusil,vi.Po vjezdu do mesta a pokusu neposedneho chodce probehnout nam mezi motorkama pripnutyma lanem jsem rezignoval a dva kilometry Sadoch a jeho vrana dojeli na korbe nskladaku.Zdravim vsechny.Standa.

23.02.2014 @ 01:13 (Zbyněk)

Ještě máme jeden problém - Saďochovi vystřelilo těsnění pod hlavou. Zítra si dáme day off a budem opravovat. Ve městě jsme sháněli ubytko a s Poubesem jsem zastavil u hospody že si dáme pivínko a ptáme se bub'aka, jestlli mluví anglicky. On že ne. My že mluvíme jen ynglyš a ček. On že mluví taky ček. Tak mu říkám: tak něco pověz. On na to: BANIK PIČO... Před šesti lety studoval v Ostravě... Z.

23.02.2014 @ 01:05 (Zbyněk)

Jak psal Poubes, že "cesta" je 3m široká - tak posledních 60km se kapku zůžila na 30cm. Díry, kameny a jemný písek zůstal. Byl to masakr. Bez pádů se to neobešlo, za zmínku stojí Sadílkovy naražený žebra. Nakonec jsme se v Angole vyloupli na široké prašné cestě a dojeli do městečka. K našemu úžasu měli jídlo! A další šok - za městem začal asfalt. Angola - krásná země... Benzín stojí 10 Kc...

22.02.2014 @ 23:36 (Renda)

A dieta pro motocykl. 5 dni neustale rany do tlumicu. Turovani v horku a vlhku v pisku, fesfesi, kamenech a blate. Spatny benzin i olej. Vysledek-pist zvoni jako zvon a motor bere pul litru oleje na 100 km. Takovy hladovejsi 2takt. Snad to dojede. Jsou to neskutecne stroje. R

22.02.2014 @ 23:28 (Renda)

Rendova africka dieta. Rano pulka bagety s maslem a dzemem. K obedu a veceri jen voda. Pak 10 hodin pekelneho offroadu ve 30 stupnich a 100% vlhkosti. Pro fajnsmekry jeste prujem (ja ne). Uspech zarucen. R

22.02.2014 @ 10:36 (Zbyněk)

Na tuto Zair-Angola hranici se dá dostat jediné pěšky. My na moto - masakr! Nejvyšší šéf je sjetej. Hodně černochů - když nelelkujou - cosi šňupou. Vysvětlil nám, že zato, že tu není cesta, můze Evropa. Každej něco chce. Jeden nutně potrebuje mapu Namibie. Peníze a jídlo jsou standard. Už dvě hodiny opisují z pasů jméno, datum vydání, číslo, jména rodičů. Čekáme...

22.02.2014 @ 06:04 (Poubes)

Nutno podotknout, ze hlavni tah na Angolu je asi 3m siroka pesina plna pisku a der. Myslim, ze o pady nebude nouze, jak nam vcera dokazal Sadoch. Praskla kurta

22.02.2014 @ 05:58 (Zbyněk)

Spali jsme u policejní služebny. Teď ráno chceme překročit hranice do Angoly a musíme frčet - kvůli vízům máme na Angolu jen 5 dní. Celé včerejší odpoledne nás tu observovalo minimálně 50 černoušků, byli jsme jak v ZOO, sledovali každý náš pohyb... Vše OK. Z.

20.02.2014 @ 23:11 (Zbyněk)

Přímo jsem to nenapsal - ale snad vyplynulo, že Reného jsme ráno našli. My spali u domorodců a Renda o 60km (5 hodin nepředstavitelné noční jízdy mezi kamiony v třičtvrtěmetrových jámách + feš-feš prach) ve městě v hotelu - větši hegeš jsem už dlouho neviděl... Alespoň jsme se tam na trhu dobře nasnídali - pak už nebyl čas a úplně potom ani peníze... Z.

20.02.2014 @ 22:48 (Zbyněk)

Zbývali už jen karnety. Přišli s tím, že celnice je jinde, ale když jim dáme prachy na taxíka, že tam sjedou. To známe - pak přijdou s nějakým nesmyslným poplatkem a budou nás vydírat. Ve zmatku jsme se přesunuli k bráně a policajta s klíčema přesvedčili, že jsme hotoví. Po 5ti minutách otevřel! Jsme tu, Zair (dem.rep.kongo), nevycleni. Vyjeli jsme kousek za Kinshasu, spíme za benzínkou. Lidi fajn, Vše OK! Z.

20.02.2014 @ 22:47 (Zbyněk)

Vyřízení formalit v Zairu klasika. Černoch půl hodiny smolí papír A4 na kterým jsou zběžné info z pasu + důležitosti jako zaměstnání, jméno otce a matky, děti. Standu chtěli očkovat proti žluté zimnici. Když očkovákem prokázal, že už naočkován je, chtěli už jen prachy na pití. Standa jim ochotně nabídnul hadici s vodou ze své bundy. Pak chtěli dezinfikovat motorky. Nicméně neměli dezinfekci...

20.02.2014 @ 22:40 (Zbyněk)

Přístav - a zároveň hranice do Zairu - další peklo. Desítky naháněčů, vymýšlí další a další poplatky. Dvakrát jsem jednoho vyhodil z kanceláře... Cesta lodí nepopsatelná - jako z otrokářského filmu. A hodinu do nás deset černochů klavírovalo, že chtěj prachy, že bez jejich pomoci bychom motorky nenalodili. Klasika. Video nakládky a z lodě bude hodně výživný. Při vykládce se pak vše opakovalo.

20.02.2014 @ 22:37 (Zbyněk)

Průjezd Kongem bylo peklo. Nejen pro nás, ale i stroje. Rendovi to začalo fest čoudit a smrdět. Přidřel to, stejně tak může mít prdlou makovici. No, zatím mu to jede. Saďochovi to blbě startuje a teče olej pod ventilovým víkem. Jako bonus mu vytek centrální tlumič, stejně tak Poubesovi... Dnes ráno jsme se úspěšně našli - René měl zato, že jsme před ním a drtil to dalšich 5 hodin ve tmě...

20.02.2014 @ 17:12 (Poubes)

Prozivame usednicke peklo v Brazavile. Tady je otrokarsky rad, ale naruby. Utrzene tahlo brzdy jsem nahradil lankem a kyvku svazal kurtou k ramu. Jedemsilouvule

19.02.2014 @ 17:46 (Poubes)

Ztratil se nám Renda. Nemá signál. Kdyby se někomu ozval, řekněte mu, že nocujem u domorodců na souřadnicích S4.26388,E14.35299 nebo že jsme na našem satelitním founu +881632561491. Díkec... V Kongu nejsou cesty - JSME DOMRDANÍ JAK CIGÁNSKÉ HRAČKY... Jinak vše OK. Zbyněk.

18.02.2014 @ 10:35 (Zbyněk)

Předevčírem jsme vyrazili směr jih. Nejprve 70km solidní rolety. Kolo míjejícího kamionu mi štrejchlo do motorky resp. do brašny a uškublo popruh s přezkou. Kožené brašny byly jedny z mála vysoce funkčních věci na mém stroji. Dojeli jsme k místu, kde by se měla džungelní cesta dát ješte hodně zkrátit. U odbočky ležel napříč kmen, nicméně domorodci říkali, že cesta je průjezdná. Tak jsme jeli.

18.02.2014 @ 08:57 (Zbyněk)

Včera jsme (po nékolika dnech) narazili na asfalt. Jásali jsme. Po pár desítkách km skončil, dále jedině offroad, byť v mapě, kterou máme, je to cesta hlavni... Ujeli jsme 375 km. Zapíchli jsme to ve vesničce YENO na dvorku školy, kterou financovala EU a která je zavřená. Asi soudruzi někde udělali chybu - že by zapomněli na učitele? Teče tu řeka, maj tu teply pivo, tak co víc si přát...

18.02.2014 @ 08:56 (Zbyněk)

Pak jsme ještě do tmy drtili roletu. Už delši dobu bez vody. Nikde zadna vesnička. Po 70km jsme narazili na staveniště - cestáře - t.j. čínany. Ti několika lahvemi vody zachránili naše nicotné životy. Byli jsme znaveni - za den 150km rolety + 160km těžkého off-roadu. Stany jsme rozbili v betonárce. Já vošplóch klepeta a ciferník v technologické vodovodní jímce (na betón) a usnuli jsme. Byl to ale krásnej den...

18.02.2014 @ 08:56 (Zbyněk)

Po cestě zpět jsem se v terěnu nadměrně věnoval náhlavní kameře a neznámá síla svedla můj stroj z cesty do praklestí, zem se zvedla a omráčila mě. V helmě jsem měl lokální zabíjačku. Po vysvobození mé pouštní lišky z prakeře a nezbytném ošetření (odstranění už zbytečných tkání) jsem pokračoval v jízdě. Každý hrbolek dával impulz m'ym naraženým žebrům. Ale cesta přenádherná!

18.02.2014 @ 08:56 (Zbyněk)

Cesta byla přenádherná. Předním kolem jsme rozjížděli sloní trus, povrch se střídal - kameny, hlína, bláto. Byl to boj, ale krásnej. Po 80km jsme přijeli k opuštěné vesnici a cesta dál se zhoršila - byla zarostlá, přs ní padlé stromy, mosty jsme museli nejdříve proveřit, jestli se nakonec budou dat přejet... Začlo to být nejen neúnosné ale i nebezpečné. Po delším trápení padlo rozhodnutí se vrátit.

18.02.2014 @ 08:55 (Zbyněk)

Předevčírem jsme vyrazili směr jih. Nejprve 70km solidní rolety. Kolo míjejícího kamionu mi štrejchlo do motorky resp. do brašny a uškublo popruh s přezkou. Kožené brašny byly jedny z mála vysoce funkčních věci na mém stroji. Dojeli jsme k místu, kde by se měla džungeln (...)

16.02.2014 @ 06:50 (Sadílek)

Dobre ranko.co ctu ty zbynkovo zpravy tak si musite myslet ze furt spravujeme a ze nas to nebavi.opak je pravdou.kazda prekonana prekazka nas posiluje a posouva dal.jen vyrazky bych vynechal.sadilek

15.02.2014 @ 22:14 (Zbyněk)

Jinak pohodovej den, krásná příroda, překrásný terény. Gabonci fajn - nečumí, neotravují. Na asfaltové cestě hodně kontrol, ale "stačí" jim dva roky propadlej mezinárodní řidičák a okopírovanej zafóliovanej techničák... Policajti poznaj v pase gabonský vízum - na rozdíl od jiných zemí - zato tvrdí, že číslo víza 147/13 je propadlý, jak tam vidí to /13, my vysvětlujem, že "numero" není "valide"... Zbyněk

15.02.2014 @ 22:11 (Zbyněk)

dnešni offroad: fouká mi pod hlavou válce. Utáhnout to nemůžu, ventilový víko má stržený závity tří šroubů, drolí se to, to už by nešlo zpět. Nesmím za to tolik tahat. V rolce (vodotěsné) mi rupla 1.5l PET vody, téměř vše vyteklo do elektroniky - kamera, foťák, disky, nabíječky. Africké slunce vše opravilo! A v brasně mi rupla 650ml butilka oleje na řetěz - mám dokonale impregnovaný stan! Zbyněk

15.02.2014 @ 11:36 (Zbyněk)

Tak jsme na JIŽNÍ POKOKOULI! V pralese. Bejt to v Evropě, bylo by tam megaparkoviště. Vstupný. Restaurace s kuchyní s bezdotykovými bateriemi, oddelenými ledničkami na maso a vajíčka, dětským koutkem, záchody pro invalidy... A už to jede! Suvenýry, DPH... Zbyněk

15.02.2014 @ 11:11 (Zbyněk)

Po cestě mírným terénem Saďochovi začla zespoda téct nádrž... Prorezla? Únava materiálu? To jsou závady... Renda vytáhl z kapsy tekutý kov, uhňácal kuličku a Romam to zaplácnul - jak žvýkačkou... Zbyněk

15.02.2014 @ 11:06 (Zbyněk)

Při noční bouři během chvilky voda podemlela stojan mý motorky a ta padla. Ráno jsem zjistil rozlomený mechanizmus páčky spojky. Američani se z kosmu vrátili díky izolepě - to by v tom byl čert, kdyby to nefungovalo na Zemi a u "blbe" spojky... Zbyněk

15.02.2014 @ 08:05 (Zbyněk)

Včerejší dopo jsme Saďoch a já rozebrali motory - nastavili rozvody. Konečně to jede, jak má! Zase mám stržený závity na 3 šroubech ventilového víka, tak mi tama drobet teče olej. Ale jede to! Vyrazili jsme proto pozdeji, jen asfalt. Na spaní jsme si našli plácek u cesty v džungle. Žádný signál. Večer hodinová průtrž mračen. Zážitek nemusí být pozitivní, stačí aby byl intenzivní. Z.

13.02.2014 @ 22:22 (Zbyněk)

Dnes krásných 200 km off-roadu pralesníma cestama a stezkama, no nádhera! Odpoledne jsme překročili bez větších potíží hranice do Gabonu. Bivakujem v BITAM za zavřeným hotelem. Saďoch se ráno pustí do rozborky svýho motoru - příčinu nedobrého chodu svého stroje chce tentokráte hledat ve špatně nastaveném (sesaveném) rozvodu. Jinak vše OK. Příjemně znaveni už všichni spí... Zbyněk

13.02.2014 @ 13:16 (Zbyněk)

Renda ještě opravuje zbězně provozní závady. Je tu jak v prádelně, ptáci řvou... Je tu krásně... Zbyněk

13.02.2014 @ 13:10 (Zbyněk)

Jedem pralesní pěšinkou - výpadovka na Gabon. Přenádherná pohodová jízda. Poubes pokračuje v tradici - dnes stihnul ztratit olej na řetěz a manometr. Saďochovi se uvolnil stan a prodřel si jej o kolo. Renda neměl zcela utáhnuté kolo a osa držela na posledním závitu. Zbyněk

13.02.2014 @ 13:08 (Zbyněk)

Jedem pralesní pěšinkou - výpadovka na Gabon. Přenádherná pohodová jízda. Poubes pokračuje v tradici - dnes stihnul ztratit olej na řete (...)

13.02.2014 @ 00:16 (Zbyněk)

Dnes opravy a odpočinek. Já zjistil, že můj včerejší pád zapříčinil prasklý svod výfuku. Pouliční svářeč to několika ohnivýma slinama za pajcku zalátal. Sehnal jsem i novou baterku. Čínskou gelovku, co se poté, co gel dogeluje regulérně zalije kyselinou a tím zreinkarnuje - tedy 2 v 1! Ovšem poté startér ani cvak! Já mám na ty startéry smůlu - naposledy v Ománu... Nakonec přéčinó nebyla vadná eletrónka E-13 z podniko Katoda Holomóc, alébrž relátko. Pořešeno, moje desert-fox startuje jako za mlada... Zítra skrz prales do Gabonu... Zbyněk

12.02.2014 @ 11:27 (Poubes)

Se Standou menime v bance pro vsechny penize Do automatickeho pocidla se davaji ale po jedne. Jsme tu uz hodinu a pul. Zbynkovy jednodolarovky evidentne zdrzuji

11.02.2014 @ 16:08 (Zbyněk)

Můj stroj chyt ráno - po generálce - na drc. Asi jsem to složil dobře... Pobalili jsme se a vyrazili od Frederika. Všichni jsme ze svých strojů trošku rozladěni - každýmu to "něco" dělá a hlavne - na pouštní lišky jsme nějak odvykli... Příště nesmíme "doma" na motorce jezdit - a když už, tak pionýr, moped, Simson. Prostě nesmíme o třídu výš... Mě někde zvrchu teče olej, snad se vypálí a "sedne" si to. Však se uvidí... Nemám baterku, startuju pákou. Rendovi dře kolo, tlumič má kakao, spojka asi končí... Romanovi to nejede ve vyšších otáčkách... Ujeli jsme 70km, skončil asfalt. Po hliněné cestě vjíždíme do pralesa... Zbyněk

11.02.2014 @ 00:04 (Zbyněk)

Mobilní operátor Standy a Reného - Vodafone - nemá s žádným kamerunemským mobilním operátorem roaming, jejich telefony jsou tudíž hluché. To je pravděpodobně důvod, proč jsou výlučně jim cílené zprávy bez odezvy... Zbyněk

10.02.2014 @ 22:44 (Zbyněk)

Celý dnešní den jsme makali na strojích. Romanovi to už vrčí, ale ne ve vyšších otáčkác - asi druhej karburátor. Já stroj slozil až za tmy, takže jej navrknu až zítra. Snad. Rádi bychom zítra vypadli - nejlépe dopoledne a večer bejt u moře... Uvidíme. Zbyněk.

09.02.2014 @ 21:38 (Zbyněk)

Tak Poubesův a Rendův stroj už vrčí! Faktum je, že Poubes vyjma umývání a dolití zcela chybějící vody do baterky vlastně nic nedělal... Natočili jsme je půlkilometrovým táhnutím za autem, až pak to chytlo. Moje baterka je též prostá kapaliny... Zítra musíme sehnat soustruh, vyrobit proprietální nástroj na sundani válce a jsme taky ready - pokud se nevyvrbí ještě něco nepředpokládatelného... Pneu jsem už přezul. Jedno vahadlo mám vydřený, naštěstí jej máme, už vyměněno. Spíme u Frederika na dvoře, tak hned ráno začnem. Zbyněk

09.02.2014 @ 21:05 (Poubes)

Prvni pohled na motorky byl zalostny. Neverili jsme, ze to ozivime. Ale Poubes a Renda uz vrci, Standa je na pul cesty a zitra nas cekaji valce u Romana a Zbynka. Uz je situace veselejsi. Ma na to asi i vliv zdejsi dobre pivo.

09.02.2014 @ 13:45 (Poubes)

Po celodenni snaze jsme spinavy jak prase, ja mam spaleny zada a zadna vrana ani nehlesla. Po prijezdu jsme se malem rozplakali. Na dvore stala halda srotu. Jestli to rozhybeme, budeme dobry. Mladym tady chybi Marty. Porad se po nem ptaji.

09.02.2014 @ 10:39 (Zbyněk)

Ráno jsme dorazili k Frederikovi - ten není doma, nicméně stroje jsme našli. Jsou v zuboženém stavu - nejen že jsme je tu v "horším" stavu nechali, ale hlavně déšť a slunce udělalo svý... Plachta se zcela rozpadla, různá zvířátka se zabydlela v útrobách, špína, prach, bláto... Bylo to horší jak na vrakáči! Mame na dva dny práce - já a Roman budeme měnit mimo jiné i píst a válec... Vedro, prach... Zbyněk

09.02.2014 @ 03:53 (Zbyněk)

Před letištěm se pohybuje hrodada lidí, prodávaj pití, dáváme si pivo. Davame si. Ženská prodává sendviče. Dotaz na cenu - 200. OK. Dává mi do ruky vajíčko. Po chvíli pochopí, že chci sendvič. Divné, že chci sendvič když jsem chtěl sendvič. Hotovo. Mám jen bankovku 2.000, vraci 1.000. Řikám, že to je málo.

09.02.2014 @ 03:41 (Zbyněk)

Kolemstojící se usmívaj a v rukách maj mince 100 a že mi teda dvě dají. Ještě maj jednu větši minci, neznám její hodnotu, a nedovolují mi si ji prohlédnout, nechtěj ji dat z ruky. Je to 500. Chci ji. Rázně říkaj že ne. Vracim sendvič do kybliku, stejně tak všechny peníze a chci zpět svou 2 tisicovku. Říkaj, že zavolaj policii. Říkám OK, KÓL POLÍS. Další černoch vytahuje dalši drobný, celkem daj dohromady 1.700 a davaj mi sendvič. To je furt stejný, to je furt dokola...

09.02.2014 @ 03:41 (Zbyněk)

Za letištní halou jsme si našli plácek a zdřímnem tu do rána, pak se vydáme za Frederikem - ještě že máme jeho pozici v GPS... Ráno se uvidí, jestli nám ty náhradní díly budou vůbec k něčemu... Zbyněk

09.02.2014 @ 03:39 (Zbyněk)

Před letištěm se pohybuje hrodada lidí, prodávaj pití, dáváme si pivo. Davame si. Ženská prodává sendviče. Dotaz na cenu - 200. OK. Dáv (...) (...)

09.02.2014 @ 03:38 (Zbyněk)

Tak zavazadla máme! Paráda... Odvážim je na vozíku a zastavují mě celníci. Kluci jsou už dávno venku - známe Poubese - "Poubes nečeká..." Celníci chtěj videt obsah zafóliovaných objektů neurčitých tvarů. Nechci nic rozbalovat a vysvetluji, že ty čouhajici gumový špalky jsou pneumatiky na motorku. OK, v tom připadě chtěj celníci fakturu... Je vždy těžké rozhodnout se, kdy se začít smát a nekompromisně odjíždět. Dělám tak, ale dalšich několik celnic mě nedovoluje pokračovat. Dalších par minut to zkouším a nakonec vítězství... Jsme venku! U vekslaku poptavam kurz - vim, ze je cca 500 - nabizi 300 - zato mě oslovuje "maj frend"...

09.02.2014 @ 03:37 (Zbyněk)

Už půl hoďky čekáme na zavazadla a trošku jsme nervózní - jediná naděje je, že nejsme sami. Je tu dusno, už jsem slitej. Kolem neustále krouží černoušci a vytváří dojem - tak jak to tato rasa dokonale umi - že vozík na zavazadla sami rozhodně vozit nemůžeme - počítám, že je na to minimálne článek v kamerunské ústavě... Jednomu takovému, co mel vozíky hned tři jeden beru. Pohledem mu sděluji, že to takto bude. Neprotestuje. Jinak to s něna nejde...

09.02.2014 @ 03:30 (Zbyněk)

Přistáli jsme v Yaoundee. Úřednice na imigrační mě nechtěla pustit - trvala na tom, abych ji sdelil čislo letu. Je stejmé pro všech 300 lidi z posledního (a ojedinělého) letu - a nikdo jiný, než ty 3 stovky černochů z našeho letadla tu není... Dále "doktoři" pečlivě kontrolovali očkovaci prukaz - jen poslední stranku - to je přesvědčilo. Byla prázdná, nese nadpis "ostatní záznamy" (česky)... Je to tu vše stále stejmé... To jsem si oddych... Už půl hoďky čekáme na zavazadla a trošku jsme nervózní - jediná naděje je, že nejsm (...) (...) (...)

09.02.2014 @ 03:26 (Zbyněk)

Přistáli jsme v Yaoundee. Úřednice na imigrační mě nechtěla pustit - trvala na tom, abych ji sdelil čislo letu. Je stejmé pro všech 300 lidi z posledního (a ojedinělého) letu - a nikdo jiný, než ty 3 stovky černochů z našeho letadla tu není...

08.02.2014 @ 13:43 (Zbyněk)

jo - a Standa uz ví, co nemá: ŘIDIČÁK... Já to budu zkoušet se svým řidičákem z roku 1993, tak uvidíme... Zbyněk.

08.02.2014 @ 13:18 (Zbyněk)

Jsme v sdci nestvůry - v BRUSS€LU. Prodavači v letištních šopech mi ale připomínaj spíše Afriku a oslovují mne "my friend"... Už to začíná! Za deset hodin budeme v Yaoundee v Kamerunu. Frederik - Kamerunčan, u kterého máme schovaný motorky - už čtyři dny neodpovídá na e-maily. Uvidíme, co se bude dít. Zbyněk.

08.02.2014 @ 13:07 (Poubes)

Zdravime z Bruselu. Diky Mirovi Matouskovi jsme se dostali do Mnichova a za hodinu letime do Yaounde. Na gate jsme jedini bili. Uz to zacina . . .;D

07.02.2014 @ 15:39 (Poubes)

Diky vam vsem za podporu :-) !

06.02.2014 @ 13:42 (Poubes)

Bohuzel nereaguje pan Zrcek, ktery nam slibil uskladneni motorek v JARu. Tento problem odsouvam na 40 dnu...

06.02.2014 @ 13:24 (Poubes)

Mame pasy i s poslednim vizem Angoly. Nic neni, jako vzdy, tak akorat. A tak Zbynek ma spatny cislo pasu uvedene v pasu a scan jeho fotky je cernoch v tunelu.

06.02.2014 @ 08:30 (Standa)

Špatně jsi to definoval Martine. Nemáme žádný víza, protože jsou v těch pasech který nemáme :-)

06.02.2014 @ 08:12 (Poubes)

Odlet se da pocitat uz na hodiny. Tusim neco kolem 48h. Stale nemame jeste pasy s angolskymi vizy. Dnes bych je mel vyzvednot, tak jsem zvedav. Zacinam mit teplutku. :o)

Around Africa

Protože cestovatelská droga stále působí a její účinky se spíše zvyšují, po Ji Americe,Asii,Evropě a Arabském poloostrově je další destinací, kterou bychom chtěli navštívit Afrika. Tento kontinent už několik dobrodruhů projelo napříč, nevíme však o nikom, kdo by jej objel na motorce dokola. Proto je trasa motoexpedice „Around Africa“ naplánována následovně: Na jaře roku 2013 hodláme vyrazit v pětičlenném týmu z České republiky na Gibraltar a odtud po západním pobřeží Afriky přes Maroko, Mauretánii, Mali, Burkina Faso, Benin do Nigérie a Kamerunu. Čeká nás přibližně 36 dnů za řídítky na 11 000 km dlouhé trase.a jak je naším zvykem, po hlavních tazích určitě jezdit nebudeme. Ještě nevíme u kterého partnera, ale rozhodně motocykly hodláme v Kamerunu dlouhých 5 měsíců odpočinout. Potom se za nimi vrátíme a bude před námi druhá část cesty kolem Afriky vedoucí přes Gabon, obě Konga, Angolu, Namíbii až do Jihoafrické republiky. Mys Dobré naděje je tím nejjižnějším bodem, kterého bychom chtěli v Africe dosáhnout, avšak ani odtud nehodláme motorky posílat domů. Na sever Afriky se hodláme opět vrátit po ose a to tentokrát po její východní straně. To znamená, že motorky budou na černém kontinentě dlouhé dva roky a my s nimi strávíme téměř 5 měsíců. Pro tuto „atrakci“ jsme si všichni pořídili 24 let staré motocykly Honda XL 600 LM a už dopředu víme, že cesta jednoduchá nebude. Odhadovaných 44 000 km rozdělených na čtyři etapy (jaro a léto 2013, jaro a léto 2014) je tedy před námi. Během celé cesty budeme pořizovat obrazovou i filmovou dokumentaci. Po návratu sestříháme již tradičně film, necháme vyrobit kalendáře, budeme absolvovat přednášky a psát články do časopisů s motocyklovou tématikou. Při všech jmenovaných činnostech zohledníme naše sponzory, bez jejichž pomoci by se mnohé naše výpravy ani neuskutečnily. O tom, že budou na cestě řádně otestováni jezdci, motocykly, výzbroj a výstroj není pochyb. Mediálním partnerem této akce se s největší pravděpodobností stane Rádio Beat, kde budou probíhat přímé vstupy a po ukončení beseda s účastníky. Stroje a výstroj jezdců bude v patřičném rozsahu opatřena čitelnými logy sponzorů expedice. Vyčerpávající informace o průběhu a výsledku cesty budou umístěny na stránkách www.x-treme.cz a www.jezdime.eu kde jsou umístěny i reportáže z našim předchozích motoexpedic. Tradičním vydavatelem našich cestopisů je magazín MotoRoute a Motohouse. Důležitým pomocníkem při organizaci je společnost Trikap s.r.o. Pokud nás jakkoli podpoříte, těšíme se na spolupráci a doufáme, že Vás nezklameme.

Around Africa

Eng

Because the traveler drug is still active, and her effects are more likely to increase after South America, Asia, Europe and the Arabian peninsula is another destination that we wanted to visit Africa. The continent has a few adventurers passed across, but we don´t know about anyone who would it rode a motorcycle around. Therefore the route motoexpedice "Around Africa" ??scheduled as follows: In the spring of 2013 we intend to go in the five-member team from the Czech Republic to Gibraltar and from the west coast of Africa through Morocco, Mauritania, Mali, Burkina Faso, Benin to Nigeria and Cameroon. There will be approximately 36 days behind the handlebars of the 11,000 km long way. As is our custom, after the main roads certainly we do not ride. We don´t know at which partner, but definitely going to motorcycles in Cameroon 5 months long break. We will be back before us the second part of the journey around Africa running through Gabon, both of Congo, Angola, Namibia to South Africa. Cape of Good Hope is the southernmost point, which we would like to achieve in Africa, but even there we don´t intend to send our bikes home. To the north of Africa, we intend to return the axis again, this time along its eastern side. This means, that the motorbikes are in the black continent long two years and let them spend nearly five months. For this "attraction" we are all made by 24 years old motorcycles Honda XL 600 LM and we know in advance that the path will not be easy. An estimated 44,000 km, divided into four stages (spring and summer 2013, spring and summer 2014) is before us. During the journey we will take a picture and film documentation. After returning traditionally edit a movie, we'll make calendars, we will attend lectures and write articles for magazines with motorcycle theme. Into the activities of all the named our sponsors, without their help would be many of our expeditions not realiz. The fact that they will be properly sampled on the road riders, motorcycles, equipment no doubt. Media partner of this event is most likely to happen Beat Radio, where they will be direct inputs and after discussion with the participants. Machinery and equipment riders will be provided with an appropriate range readable sponsors' logos expedition. Comprehensive information on the progress and outcome of routes will be placed on the website www.x-treme.cz www.jezdime.eu and where they are located as well as reports from our previous motoexpedic. Traditionally, the publisher of our trips is a magazine MotoRoute and Motohouse. An important tool in the organization of the company Trikap Ltd. If you will support us in any way, we look forward to working together and hope that you will not be disappointed.

Around Afrika stage 2

Je 8.2.2014, tři hodiny ráno a my,tj.Standa,Zbyněk,Poubes a Sadílek sedíme v autě směr Mnichov,kde se máme sejít ještě s Rendou. Tím zahájíme plnění našich snů v podobě druhé části cesty Around Africa, tentokrát z Kamerunu přes Gabon, Kongo, Angolu, Namibii do JAR. Cílem je nejjižnější bod Afrického kontinentu Střelkový mys (Cape Agulhas). Ale nebudeme předbíhat.Zatím ani nevíme v jakém stavu budou naše vrány ,které jsme nechali před jedenácti měsíci stát v Kamerunu u Frederika na dvoře. V Mnichově na letišti jsme se všichni nahrnuli ke kontrolní váze ,aby jsme předešli případné nadváze našich zavazadel balených pomocí nepřesné osobní váhy doma. Máme povolené dvě zavazadla 23kg.Tady je odpověď na častou otázku, která je předmětem nejedné diskuze. Kolik si toho na měsíc a půl vezeme? Taktak jsem se s váhou vešel.Když odpočítám pneumatiky, olej, nářadí, dárky a jiné věci potřebné k reinkarnaci našich motorek. Osobní nutné věci na můj pobyt váží zhruba 15kg včetně spací soupravy.

9.2. 2014

V noci jsme přiletěli do Yaounde ,které nás přivítalo 25 stupni a zdejší vlhkost z nás během pár minut dělá ulepené turisty. Rozhodli jsme se přespat na trávníku vedle letištní haly a ráno se vydat k Frederikovi . Rendovi se jako jedinému povedlo podojit bankomat,takže na taxi a nějaké pivo máme. Domluvili jsme si dvě auta a vyrazili pro motorky. Přivítala nás vřele Frederikovo manželka ,ale my se hlavně cpali do vrat ,aby jsme se shledali s motocykly. Co následovalo potom, nelze popsat slovy. Motorky stály na místě jak jsme je nechali, to je pravda…, ale za těch 11 měsíců se změnily v haldu šrotu. Chvilku jsme na ně jen civěli ,ale pak jsme se dali do práce. Snad tu hromadu šrotu zpojízdníme ! Postupem času se měníme vlivem potřísnění provozních tekutin na špinavé smradlavé mechaniky,ale naše stroje začínají naopak krásnět a postupně ožívají tři z pěti Hond. Já, Renda a Poubes jsme v chodu. Jen pro zajímavost, nechával jsem v motorce, když jsem ji opouštěl natankovanou plnou nádrž benzinu. Rozhodl jsem se ho vypustit a použít k mytí součástek. Vyteklo ho z těch 27 litrů, celé 2 deci. Stejně jak zmizel benzín zmizela i kyselina z baterií. Drobet jsme podcenili zdejší drsné podnebí. Teď už zbývá jen rozhýbat ty dvě zbývající vrány, na kterých kluci mění písty a válce.

10.2. 2014

Frederik nám dnes musel přivézt mechanika ,který sehnal speciální nástrčkový klíč na šrouby ve válci. Pravda je,že klíč sehnal ,povolil na ukázku jeden šroub a odjel. Roman povolil druhý a dal klíč Zbyňkovi. Bohužel únava měkkého afrického železa měla za následek ,že na Zbyňkovo šroubech se už jen protáčel. Mechanik prý už nepřijede. Tak nezbývá než improvizovat. Renda dostal nápad zkusit uříznout plátkem pilky,(který jsem si přivezl jen na jedno použiti kvůli opravě mých zadních světel),12tku nástrčkový klíč a nasadí ho na imbus. Kdo si někdy zkusil řezat chromvanadium ví ,že jsme měli o zábavu na dopoledne vystaráno. Povedlo se! Roman poskládal motor a jako jediný má funkční baterku, protože ji má uzavřenou. Točí, točí a nakonec stejně musí roztáhnout za autem, jako my všichni. Ale motor nejde do tahu. Takže musí vyndat karburátory.Až po tmě má Roman hotovo. Zbyněk také dokompletoval. A zítra ráno proběhne zkouška. Snad úspěšně?

11.2. 2014

Dnes Roman zkouší přehodit cdi a moto stále nejede jak má. Ještě zkusil dát starou svíčku a nepatrně se chod zlepšil, rozhodl se že pojede tak, protože není co jiného vymyslet. A u Frederika otravujeme už třetí den. Naštěstí můžeme spát u něj na dvoře a nemusíme platit za hnusný hotel 40 dolarů jako vloni. Jak říkal už jsme „frends“. Tak Zbyněk už vrčí taky a ještě vymění olej a vyrazíme. Chtěli jsme koupit nové baterie jen pro jistotu a hlavně našlapávání tohoto obsahu je v tomhle podnebí vyčerpávající. Martin vyrazil do města a vzal si jako mustr baterii ze Zbyňkovo motorky. Baterii sehnal naštěstí pouze jednu a rozhodl se ,že si ji namontuje. Ale problém ,který se vyskytl byl dost úsměvný. Zbyněk jako jediný měl baterku s obrácenými kontakty, takže si Martin přivezl baterku ,kde tím pádem na jeho vráně musí otočit baterii ale to, jak zjistil se zase dotýkají kontakty rámu. Na staré baterii se mu při demontáži povedlo utrhnout jedno oko, tím pádem mu nezbývá než předělat elektriku. Při odjezdu René nemůže vyjet kopec u Frederika od domu. Tlačíme ho aby vyjel, už se nám nechce znovu svlékat a sázíme na to že se motorka rozjede. Tankujeme na benzině za téměř všechny peníze. Včera a dnes je svátek, tudíž banky na výměnu peněz mají zavřeno. Camerun, Gabon a Kongo mají stejnou měnu, tak vyměníme zítra v nějaké bance. Cestou se potýkáme s různými neduhy našich strojů a máme před sebou první terén 200km džunglí. Po prvních 50km vypadáme jako kdyby jsme se váleli v červeném blátě. Místňáci se mi líbí jak stoji u silnice a mračí se, když na ně zamáváte otočí se mračoun okamžitě v úsměváčka a mačetama začnou mávat nad hlavou. Jsou fajn. Když už začínáme být unaveni Zbyněk vymetl sérii děr a padá. Pomáháme mu zvednout motorku drží se za zakrvácenou rukavici. Malíček se zdá v pořádku bez zlomeniny. Martin bere dezinfekci a leje mu ji na prst. Jak spláchnul z prstu krev je vidět že má stržený nehet. To už je pozdě dezinfekce na strženém nehtu působí okamžitě a Zbyněk skáče a řve bolestí, jakoby vykopal válečnou sekeru. Když se zklidnil pomocí domorodců roztlačujeme Zbyňkovu motorku, pro změnu taky nejde do otáček. Smráká se a chtěli by jsme dojet do města. Což se nám nedaří do města to máme asi 30 km a houstne provoz. Jízdu bych přirovnal asi jako kdyby jste nasadili plně startovní pole motokrosu na trať a odstartovali závod v noci a polovině závodníkům vypnete světla. Je to o průšvih. Navíc když už někdo svítí, tak dálkovejma. Nakonec se nám daří dojet do města a od Rendy s Romanem dostáváme souřadnice na hotel u moře ,který mezitím našli. Zítra jsme se rozhodli doladit stroje a proto si platíme rovnou dvě noci na hlavu za 30€. Jsme v městečku Kribi.

12.2. 2014

Dnes musím znehodnotit svoje nové rukavice značky ESKA. Když jsem sháněl náhradu v Regensburku u Pia motors,byli hodně podobné těm starým. Ale podobné není stejné že? Úžasně vypadající karbonové kloubní doplňky na skvěle vypadajících rukavicích mi za 200 km rozedřeli klouby, že jsem nemohl umáčknout spojku. Říkám si "debile,proč sis nevzal ještě ty starý roztrhaný" Prostě klasická začátečnická chyba. Kluci dnes dolaďují stroje. Roman znovu vyndavá karburátory, René přezouvá zadek ,aby se nevezl s náhradní pneumatikou. Zbyněk zjistil, že vlivem včerejšího pádu mu praskl výfuk tak nešťastně, že mu horký vzduch foukal přímo na elektriku pod sedačkou. Kdyby s tím jel dál je teměř jisté, že by mu elektrika shořela a to by byl konec pro jeho stroj. Já s Poubesem se vydávám hledat banku ,aby jsme si mohli konečně natankovat. Banku jsme našli a rozpoutalo se obvyklé divadlo ,že když chceme měnit dolary musíme mít kopii pasu. Copychatrč je kousek, ale jak mám zaplatit kopii pasu, když nemám vyměněné peníze. Posunky vysvětluji ,že se vrátím a jdu vítězně zpět do banky. V bance jsem vytasil 2000 dolaru a najednou potřebuji ještě kopii víz. Podávám černošce pas a najednou odchází kopírovat do patra. Teď mi teda namíchla. Slavnostně mi přinesla okopírovanou kopii pasu u s kopii víza na jednom listě. Všiml jsem si že jsem pokaždý kopíroval jiný pas a tím pádem ji neseděli čísla. Ale jak bývá v Africe zvykem nařízenej postup dodržela a víc nikdo nic neřešil. Další hodinku jsme strávili čekáním než paní na kase přepočítá peníze, protože je vkládala do počítačky peněz po jedné bankovce a to trvá. Nakonec Kamerunská měna vybojována. Ještě jsme si v bance všimli parádní vánoční výzdoby a bavili jsme se jak je lepenka mocný nástroj. K zaslouženému obědu jsme si dali skvělou barakudu se salátkem. Mimochodem byla skoro stejně drahá jako včerejší párek v rohlíku. Kromě Zbyňka, který byl ve stádiu rozebírání motorky jsme se jeli podívat 5km na místní vodopády a pak s Rendou hledáme internet. Když už konečně máme kavárnu, po půl hodině ztrácíme trpělivost a kašlem na internet a psaní na web. Večer koupání v moři, nějaký pivo a přípravy na ranní odjezd. Zbyněk má konečně pohromadě motorku. Sehnal baterku a říká, že točí jak za mlada.

13.2. 2014

Dnes jsme se ráno nasnídali oblékli a vyrazili směrem ke Gabonským hranicím. Po prvních kilometrech jsme zase špinavý a zaprášený, veškerá činnost očisty předchozího dne je tatam. Cesta vede džunglí asi 200km.Chvílemi se ztrácí do vlásenek a pak zase rozšiřuje na velikost dvouproudovky ,kterou tu rozšíří tekoucí voda v období dešťů. Roman stále nemá motorku v kondici a vymýšlí ,co ještě by na motorce mohl mít špatně. Zdárně jsme v podvečer přejeli hranice mezi Ambam a Bitam. Dnes 300km. Jsme v Gabonu.

14.2. 2014

Dneska ráno mi vzbudil Sadílek už v 6 hodin, abych mu dal nářadí které vezu. Nedá mu to a jde překontrolovat rozvody, jestli to není důvod proč mu stroj jede tak špatně. Během demontáže potřeboval svíčák, kterej veze Poubes. Samozřejme ho ztratil, jako manometr a kanystr s olejem. Nakonec se dal do kontroly rozvodů vyprovokován Sadílkem i Zbyněk. Asi v jedenáct hodin má Sadílek hotovo. Motorka běží jak za mlada. Zbyněk si při výměně válce v Yaounde tak dotáhnul šrouby, že teď při operaci sundávání víka ventilů si utrhnul tři závity v hlavě. Kombinace síly a lety zkřehlého hliníku není to pravé na časté rozebírání. Nakonec motor Zbyňkovo motorky, po přesazení rozvodového řetízku běží taky skvěle a stržené závity mají za následek pouze ,že pod víkem ventilů trochu rosí olej. Stejně nemáme jak závity opravit. Bude to muset vydržet. Odpoledne se cestou k rovníku stavíme na pozdní oběd. Dáváme si grilovaná kuřecí křídla a motá se kolem nás chlapeček. Mám v kapse krabičku pastelek, nám známých jako voskovky. Dávám mu je. Usměje se a už loví z krabičky žlutou a šup s ní do pusy a hryz. Ukousne špičku a žvýká. Nechápajíc plive rozžvýkanou pastelku na zem. Vzal jsem papír a ukazuju mu že se s tím dá malovat. Ale asi jsem ho nepotěšil, když jsem mu dal věc, která se nedá sežrat. Cestou se množí policejní kontroly. Většinou chtějí pas a víza, někdy řidičák. Ale nic neobvyklého. Dnes jsme projeli přes Oyem a sjeli jsme z cesty. Pro dnešek přenocujem v džungli. Tak snad nás nic nesežere.

15.2. 2014

Dnešní noc se nám postarala džungle o zážitek. Nechali jsme plápolat ohýnek a zalezli jsme před komárama do stanu. Roman pořezal pár větví aby nahradil poztrácené tyčky. Jeho stan je usměvný. Nicméně funkční pokud nic nepřijde. Ležím ve stanu a pozoruju přes moskytiéru jak se v dálce blýská. Doufám že nás to mine, říkám si. Během pár chvil přijde silný závan větru a já na nic nečekám. Nazouvám boty a jdu přehodit tropiko. Renda se přidává. Jen Poubes prohlašuje ,že z toho nic nebude. Jen to dořekl spustil slejvák. Poubes přehazuje taky tropiko a Sadílek se chvíli snaží bojovat v tom ,co ze stanu zbylo a nakonec rezignuje a opouští svůj stan se slovy,“ty krávo…“a kvartýruje se k Poubesovi. Snažil jsem se poslouchat hudbu úplně naplno zvuk a stejně jsem nic neslyšel. Voda pleskala o zem tak silně,že cákala až pod tropiko a siťkou moskytiéry stříkala do stanu. Něco takovýho jsem zažil jen v Nigerii ,ale tady byl zážitek umocněn pralesem a tmou. Moc jsem toho nenaspal. Brzo ráno vylézáme do bahna, které je všude okolo. Zbyňkovi v noci padla motorka tak neštastně ,že se mu při pádu na řidítko ulomila objímka ,která drží spojkovou páčku a dekompresor se zrcátkem. Jako vždy spraveno Bindrovou dlahou a bandáží z lepicí pásky. Naše motorky letos vynikají obrovskou spotřebou elektrikářských pásek a lepenky. Když někde chybí šroub vyndáme z nepodstatného místa, nahradíme stahovací páskou a šroub následně aplikujem na místo kde je nenahraditelný. Všichni jsme zmazaní až za ušima. Balíme koule bahna na motorky a vyrážíme po hlavní, pár km je odbočka na Boole džunglí, pěkně jsme se svezli terénkem. Kilometr před překročením rovníku zastavujeme a Roman říká, že mu někde teče benzín. Poubes ukazuje na puchýřek laku a dloubne do něj. A už chytáme benzín do kanystru. Nakonec Sadílkovu nádrž zachránil epozidový tmel a za půl hodinky jedeme dál. V Boole jsme se u vlakového nádraží nad poměry dobře najedli. Kuře a hranolky je zde nadstandard, který neurazí. Navíc za v přepočtu 100kc. Daří se nám díky místním najít rychle přepravu přes řeku a Ogowe. Opět následuje cesta džunglí, období dešťů tvoří na většině míst rolety na kterých se motorka chová jako by se měla každou chvíli roztrhnout vejpůl. Po 70km na kterých se nám otevírá džungle a mění se na planiny a kopce. Stavíme a fotíme. Nakonec přijíždíme do národního parku Lope. Usmlouvali jsme cenu v bungalovech na 400kc za hlavu a sušíme, pereme a odbahňujeme. Dokonce funguje klimka. Dneska se bude spát.

16.2. 2014

Včera jak jsme se snažili vše umýt když byla možnost, Renda vzal kameru pod vodu a umyl ji. Nevšimnul si že nemá zavřený voděodolný pouzdro. Tím pádem následuje rozborka kamery a vysoušení. Dále debatujeme na téma štípance. Nejsou tu jen komáři, ale taky různé druhy tiplic, to má za následek, že se nám včera objevili po těle nezvyklé rudé fleky. Debatu nakonec ukončujeme přípitkem a slovy „zkusíme to zaléčit pivem“, to tady mají. Ráno Renda skáče radostí kamera to rozchodila. Museli jsme si doslova vynutit snídani za 200 na osobu. Nechápu na čem tu vydělávají, jsme tu sami včera nám přestala nosit piva, tak si je kluci vzali z lednice sami a peníze nechali na talířku. Když to zjistila, pro jistotu před námi zamkla dveře .Snídaně obsahovala jedno máslíčko, jeden jam ,bagetu a kafe s čajem. Jako by jsme tušili co nás čeká najedli jsme se a vydali se kousek zpět po včerejší cestě a odbočili směrem na Lastoursville. Asi po 40km stavíme protože nemáme vodu. Ve vesnici však mají jen pivo a limo. Kupujeme dvě piva a dvě lima, jsou to obsah 0,7 a přeléváme do petek. Po deseti km Renda ukazuje odbočku doprava. Měla by to být zkratka na Dongou pralesem a nemuseli by jsme do Lastorville. Ptali jsme se už ve vesnici jestli je cesta sjízdná, všichni to samozřejmě odkejvali. Už to že přes cestu je kmen nás mělo varovat. Za kmenem byl most v dezolátu, ale na motorkách jsme ho přejeli po příčných trámkách. Pár desítek metrů byla zamčená obrovská závora ale objet ji pro nás nebylo nijak obtížné. Pak už jen jízda po cestě džunglí, super enduro. Všude sloní trus což značí, že tu jsou všude zvířata. V duchu si říkám, snad žádné nepotkáme. Nevím jak se zachovat při srážce se slonem. Cesta je místy dost zarostlá, ale nevěnujeme tomu pozornost. Po 80ti km jsme přijeli na rozcestí a přemýšlíme kam dál. Sjedeme dolu do vesnice která je na dohled říkáme a jedem. Ale vesnice je spíš městečko, modrobíle natřené domky. Jedinej problém je ,že tu není ani živáčka. Je to město duchů. Leyland. Na kopci je i benzínka a hala se servisem. Na stole rozdělaný učty šanony zastrkané v policích. Nářadí po stolech. Vrtačky, autogen a jine věci. Stojí tu i auto, který má v papírech rok 2006. Zkusil jsem na benzíně připravené hasičáky a fungují. Nahání mi to husí kůži. Domlouváme se jak dal. Ještě jsme zahlédli jedno rozcestí, zkoušíme to po něm ,ale prales cestu uzavírá. Nakonec jsme natrefili ještě na letiště. Z něj vede na konci cesta směrem ,který potřebujeme. Ale jeden polorozpadlý most, druhý ještě překonáváme a před třetím je strom přes cestu. Rozmýšlíme co dál. Sadílkovi se nechce vracet ,ale když se zamyslíme zdravým rozumem, máme to ještě 70km vzduchem a to znamená ,když budeme mít správnou cestu zhruba dvojnásobek. Rozhodujeme se ,že se vrátíme. I kdyby jsme tenhle strom a most překonali nemáme jistotu ,že za pár kilometrů nebude větší problém. Zpět jedeme rychleji. Je to parádní offroad jen sluníčko nám zapadá a dochází i pití. Najednou nám chybí Zbyněk. Stavíme a já se vracím. Asi po půl kilometru ho vidím jak se sbírá ze země. Vypínal za jízdy kameru a šel přes řídítka. O plexi si rozrazil bradu tak na tři stehy. Dává se dohromady, naražený záda. Ale statečně nasedá a jede. Kluci konstatujou, že bude mít pěknou chlapskou jizvičku. Všichni by pili ,ale není co. Cestou ještě Sadílek ztratil SPZ. To aby jsme měli dost starostí. Před soumrakem přijíždíme všichni zase k té samé závoře odkud jsme dopoledne vyjeli a říkáme si, že tu asi není jen tak. A potupně se vydáváme po silnici plné rolet a výmolů směr Lastoursville. Cestou přijíždíme k táboru kde jsou dělníci ,co staví asi silnici. Dali nám nějakou vodu a číňan se ptá kampak jedem. Mezi hltáním vody mu líčíme plán naší cesty.Voda nebyla valného původu,spíš kalného původu, ale i tak nám zmizela v útrobách. Loučíme se s Číňanem, který ještě pořád kroutí hlavou když jede prstem po mapě nalepené na našich strojích a ještě pokračujeme pár km. Ale padá tma a vymetám pár parádních děr. Takhle to nepůjde říkám si a dojíždíme k osadě, kde vodu nemají ale zato mají pivo a limo. Dáváme si každý limo a přemýšlíme, že by jsme tady někde složili hlavu, ale všichni jsou opilý a neměli by jsme klid. Sjíždíme kousek zpět, je tu něco jako u nás jsou betonárky. Hlídač nám ukazuje ze hlídá naftu a baterie ve strojích, tím je dohodnuto. Stavíme stany a v žaludku pouze s dnešní snídani, špinavý, smradlavý a hladový uleháme k odpočinku.

foto:



 ↑↑ nahoru ↑↑