Around Afrika stage 2


10.3.2014

Ráno je v Tubagh nádherné, prostředí vinice je vypiplané a s pozadím hor a jezírka v popředí je to kýč jako blázen. Ale krásný. Já prohledávám věci a hledám náhradní šroubky do přední masky. Poubes zjišťuje vybitou baterku v jeho stroji a Zbyňkův stroj rosí olej pořád stejně. Balíme a vyrazíme směr jiho jih. Ještě na benzíně snídaně a teď už musíme urvat nějaký kilometry říkáme. Po 250km je to tu.Přijíždíme na Střelkový Mys okolo majáku a stavíme motorky co nejblíže k moři. Celou cestu jsem si říkal, jestli se mi povede dojet dolů, to bude něco. A....jsem tu......a.....hotovo. Divnej pocit konce výpravy. Celou cestu se těšíte až tam budete a když jsme tu tak čučíme a zase nám to nedochází. Děláme fotky a usuzujeme ze nám vyhládlo. Cestou jsme viděli spoustu restaurací nabízejících fresh fish. Dáváme si nabídku dne v jedné z nich. Obří porce skvělé ryby nás absolutně zasytila, rozhodujeme se ještě na naši malou oslavu, dát si moučník. Vafle velikosti talíře se zmrzlinou a káva je ideální utahováček. Děláme si srandu že bude problém neusnout za řidítky. Ale to nás zdejší větrné počasí nenechá. Krajina hor a vinohradu se nám pomalu mění v obdělaná pole zemědělci. Vítr neustává a my jsme od rána navlečeni v mikinách. Až na poryvy větru kdy si občas říkáte ,že vám asi vysadil motor, si jízdu užíváme. Míříme pro doplnění , na Mys Dobré naděje. Ale tam chceme dojet až zítra, proto se po ujeté stovce ubytováváme ve městě Caledon v jednom z B&B. Paní nám dokonce bude počítat dvě postele a já se vyspím na zemi. Cena se rozpočítá a máme snídani zadarmo. Někde je domluva, někde ne. Ale každopádně kempovat se tu nedá a myslím si ,že až dojedeme do Cape Townu, bude ještě dráž. Uvidíme.

11.3.2014

Dnešek byl ve znamení rekordů.Ujeli jsme nejmíň kilometrů, celých 68.Vypili jsme nejvíc vina za celou cestu. Pro mě to byl dokonce osobní životni rekord. Původně jsme se měli sejit s klukama z auta v poledne na Mysu dobré naděje. Ale řekli jsme si ,že zkusíme najit Iva Zrcka, se kterým jsme měli domluvené uskladnění motorek. Máme adresu a asi po hodince se motáme po Pringle Bay a ptáme se po Hankley farm. Nikdo nic neví, až v realitní kanceláři se dozvídáme, kde by to mohlo být. Jedeme po šotolině a u několikátý odbočky si říkáme ,že jeden sjede po soukromé cestě dolu a když o něm nebudou vědět, pojedeme za klukama. Světe div se Poubes se vrací zpět už jen v mikině a bez helmy. Říkáme si se Zbyňkem ,že bud jsme to trefili, nebo ujíždí před něčím a startujeme. Ale je to tak ,že jsme Iva našli. Seznamka s ním a s Eusabe, to je jeho Namibijska přítelkyně, proběhla. A už sedíme u nich doma a popíjíme vynikající vínko. Při několikáté lahvince rušíme výlet na Mys Dobre naděje, na který máme s terasy domu pěkný výhled. Koneckonců, až se sem vrátíme, můze to být začátek naší cesty. Nakonec se nachýlil večer a my se přesouváme do městečka na večeři. Ochutnávám filet z Kudu a mlaskám si. Samozřejmě vínko a po návratu si kluci ještě dopřávají brandy a doutníček a pak šup do peřin.

12.3.2014

Kýčovité ráno s výhledem na východ slunce nad Mysem dobré naděje má jednu chybu. Vedle mě leží Poubes. Elasabe nám připravila snídani a pak jsme nastartovali naše vrány a s doprovodem našeho hostitele se jedem do jeho prodejny s českým sklem a tady u skladu si motorky můžeme i umýt. Pak jsme dostali k ruce spolehlivého člověka. Jmenuje se Derek. Ivo s Elsabe se s námi loučí a odjíždějí za povinnostmi. My zkoušíme Dereka jestli sežene nějaký servis ,který by byl spolehlivý a zároveň cenově dostupný. Po pokusu u jednoho zastoupení v Hondě se necháme nasměrovat na sklad kde budou naše motorky do příští etapy. Ivo tu má i truhlárnu a jelikož obchoduje s Českou rep. Nebyl by problém si vyrobit bednu do ní dát motor a poslat si ho domů a po potřebném zásahu si ho zase poslat zpět. Říkám ,že by jsme se mohli poohlédnout kolem, zahlídl jsem při příjezdu totiž vedle nějaký servisy. A hned v prvním narazíme na týpky v dílně Iron Horse. Přestavujou motorky většinou na kafe racery to tady teď frčí a postupně se dozvídáme od jednoho, že tyhle motory zná dobře, protože kdysi dělal 4 roky v Hondě. Vyjednáváme s majiteli ,co a jak a jsme ubezpečeni ,že až se vrátíme budeme mít stroje připravený na 100%. Jen si chceme poslat z Čech pneu Mitas, se kterými máme jen ty nejlepší zkušenosti. Rýpeme do majitele až se z nás chudák pod tlakem požadavků pasuje na Supermana. S dobrým pocitem a navíc vše se vyřešilo strašně rychle. Bereme půjčené auto a vydáváme se dojet si na nějaké místní zajímavosti. Co taky když jsme vše zvládli o tři dny dřív. Po práci legraci.

13.3.2014

Dnes jsme měli na pensionku tak vydatnou snídani, že jsme si museli hodinku odpočinout. Pak jsme se vydali na výlet. V plánu byl Cape of Good Hope - Mys dobré naděje. Procházkou na maják a následně na mys samotný jsme strávili pěkné odpoledne. Dokonce jsme potkali dvě děvčata. Jedna byla ze Slovenska a druhá z Polska. Prohodili jsme pár vět, udělali společné foto a samozřejmě nakoupili nějaké ty suvenýry. Samozřejmě procházka nás tak vysílila ,že jsme si zadali do navigace nejbližší restauraci na pláži, kde jsme naši potřebu, zlikvidovat kus krávy v podobě medium, uspokojili. Potom už následoval jen dezert a přesun na penzion a spokojené trávení. Než na nás přišli dřímoty, bavili jsme se ,že by bylo fajn projet se na motorce. Ale ty bohužel už nemáme.

14.3.2014

Dnešní den byl ve znamení příprav na odlet, setkali jsme se i se zbytkem osazenstva. Kluci nám díky druhému autu pomohli vrátit půjčený vůz Ivovi a ještě jsme se zajeli podívat ke Stolové hoře a na Signal Hill, odkud je výhled na celý Cape Town. Zbytek dne obsahoval už jen kupování suvenýrů, návštěv místních restauračních zařízení kde přes sklo půlitru pozorujeme cvrkot města.

15.3.2014

Takže vážení, za pár hodin nám letí letadlo a tím končí celá tahle Africká eskapáda....tedy alespoň na čas :-) Někteří jsou spokojeni,jiní méně.Každopádně jsme plni zážitků, ze kterých budeme žít několik měsíců.A tímto bych chtěl všem poděkovat za podporu na internetu i po sms. Chodilo toho dost a mnohdy nás to i nakoplo a povzbudilo. Jedním slovem,"DÍKY"

16.3.2014

Jen malý střípek ze včerejšího letu. Odbavoval nás Arab a na jmenovce měl jméno Mohameed Ameen

foto:


Panorama:

foto:



 ↑↑ nahoru ↑↑