Aljaška 2009


25.6.09

Druhý den ráno vyrážíme na nádherný off road pod vedením Honzy přes Fraser Canyon.Něco takového jsme ještě neviděli, připadá mi to jako zimní poušť.Sem tam jsou vidět odbočky k farmám s varováním zákazu vstupu na pozemek a střelbou bez varování.Vybírám si svůj den a vlivem nedostatku rychlosti v zatáčce skládám Advika na bok a utrhávám levý kufr.Nakládam ho klukum do přijíždějícího auta a valíme dál.Při zastávce mi Jarda říká,že mám nějaké měkké kolo.Kouknu a mám ho tam-hřebík jako hovado.Sjíždíme pod kopec a přezouváme zadní kolo.Snad už mám vybráno,pro jistotu dávám hřeb do kapsy. Dnes jsme ujeli skoro 400km.Kotvíme v kempu v Lilloet,který je u jezera Duffey Lake. Za celý den jsme potkali dva lidi, dvě lišky a tři medvědy.

26.6.09

Ráno to mastíme po asfaltu silnicí č.97,přidávám plyn abych předjel kluky a mohl je nafotit a Karel se utrhává za mnou. V zápětí ho dojíždí policejní vůz.Změřili ho na stovce 150.Napřed to vypadá na 350 dolarů pokuty,ale končí to výstrahou a přáním šťastné cesty.Tak je jasný,kdo dnes platí pivo.Nějak na něj nedošlo.Večer kempujeme u jezera Bear Lake. Ptáme se správce ,jestli jsou tu medvědi,když se to tu jmenuje Medvedí jezero a on nam říká, že tu byli dva ale museli je odstřelit,protože otravovali turisty.Ale my víme svoje,protože na příjezdu jsme jednoho potkali.

27.9.09

Balíme stany a začíná pršet.Jarda přirovnává Petrovo chrápání k zavřené můře v krabici od bonboniéry,která tluče křídlama o staniol.SMICH....Klukům v autě je hej a my na motorkach si užíváme deště.Po poledni přijíždíme do Dawson Creek,přestává pršet.Tady se k nám připojuje Fanda Peterka.Prohlížíme dobové dřevěné domky a Aljaška hotel.Fotíme se u nulté míle legendární Alaska Higway,po které pojedeme na sever.Večer dorážíme do Fort Nelson,máme za sebou 700km. Něco k historii Alaska Higway: Když byly v roce 1941 Spojené státy napadeny japonskou armádou, začali se američtí generálové obávat japonské invaze. Krátce po okupaci Aleutských ostrovů začali pociťovat své slabé místo, kterým byla Aljaška. Rozhodnutí posílit svou vojenskou pozici nebylo ovšem tak jednoduché, protože celá oblast amerického severu neměla jedinou kvalitní přístupovou silnici. A právě tato skutečnost vedla nejvyšší americké politické kruhy k realizaci dvou projektů, které patří mezi nejdražší operace druhé světové války. Prvním byl Alaska Highway - stavba 2400 km dlouhé silnice z Dawson Creek v Britské Kolumbii až do Fairbanks na Aljašce. Druhý, již výše zmíněný CANOL (zkratka pro název Canadian Oil), byl ropovod který měl zásobovat ropou těžkou mechanizaci při stavbě aljašské dálnice a později pak i americké a kanadské oddíly při manévrech na dalekém severu.

28.6.09

Dnes popojíždíme do Liard Lake Hot Springs (horké prameny)Projeli jsme Muncho National Park,cestou stavíme,fotíme zasněžené vrcholky,stádo bizonů na silnici,losy.Večer se jdeme vykoupat do horkých pramenů,které tu za druhe sv.války objevili vojáci,když stavěli Alaska Higway.Voda má u pramene přes padesát stupňů,tak se držíme dál. Doporučuji se zde zastavit. Jde o dvě malé tůňky vybavené lavičkami a schůdky.

29.6.09

Dnes jsme cestou potkali samici Grizzliho se dvěma medvíďaty.Slamák chtěl ulovit co nejlepší fotku,slezl do příkopu a byl štěknutím varován,takže se zase stáhnul.I tak od nás byli padesát metrů.A vzhledem k tomu,že se dokáže rozběhnout 50km za hodinu,nevzdalujem se od strojů.Jedeme dál,opouštíme provincii BC (British Columbia) a vjíždíme do teritoria Yukon. Na hranicích leží městečko Watson Lake a v něm známý "Sign Post Forest" - cedulový les,který vznikl tak,že voják podílející se na stavbě Alaska Higway,zřejmě ze stesku po domově zatloukl ceduli s názvem města počtem mil kolik to měl domů,zbytek už udělal čas a lidi projiždějící kolem pořád přidávají cedulky a my se samozřejmě také zapojujeme.Ceduli s logem naší výpravy.Cedulí je tady přes 40tisic.Pokračujeme na město Teslin a dále na White Horse. Dorážíme do dalšího kempu,kde jsou horké prameny,komáři hodujou a my po koupeli zalézáme do stanu.

foto:



 ↑↑ nahoru ↑↑