Aljaška 2009
30.6.09
Dnes jsme dojeli do města Dawson City,které leží u řeky Yukon.Město žije ze zašlé slávy z dob zlaté horečky.
Domy se restaurujou,některé jen tak chátrají.Prostě obrovské muzeum.Fungujou tu dobový herny,bary a hotely.
Narážíme na místní atrakci.Podle pověsti tu byli dva bratři zlatokopové a jednomu omrznul palec na noze,tak mu
ho museli uříznout.Dali ho do lahve od okurek a náhodou ho našli po třicecti letech.Mráz ho úplně vysušil a oni z
toho měli srandu a dávali si ho navzájem do šampaňskýho.A z toho vznikla tahle atrakce.Koupíte si whiskey a člověk,
který má certifikát na prodej drinku s lidským palcem vám ho hodí do sklenky,poví vám příběh dvou bratři a přiťukne
si s vámi,nakonec vám vyplní certifikát,kde potvrzuje vypití drinku s lidským palcem.Celá sranda stoji 10 bagu.Tuto
živnost provozuje až do té doby,než se rozhodne palec prodat někomu jinému.Dokonce kdyby se odstěhoval nikdo po něm to
tu už nesmí provozovat.Vracíme se do kempu pozdě v noci ale vzhledem k tomu že se nestmívá,nepřijde nám to.
1.7.09
Dopoledne sjíždíme z Alaska Highway najíždíme na Top of the World Highway.Cestou začínáme chápat název cesty.
Před námi se objevují nádherné scenérie.Cesta je převážně šotolina,tak si užíváme prachu.Přijíždíme do Poker Creek,
kde je kandsko-americká hranice,po vyplnění papíru,dostáváme razítko a jsme na Aljašce.Stavíme se v osadě Chicken
obědváme,Honza se ptá na třínohého psa,kterého tu před lety viděl a majitelka občerstvovny říká, že už je po něm,
ale měli ho tu 19let.Ještě nám vykládá,že v zimě se sem nikdo nedostane,protože je tu 6-9 metrů sněhu,tak jim shazujou
poštu jednou týdně z letadla.To je mazec.Asi 40km před Fairbanks malej Martin zadírá motor svého XR.Zkoušíme jestli to
půjde dál,motor nemá kompresi.Nakládáme motku na auto a Katka volá svojí kamarádce,která bydlí ve Fairbanks.
Máme jet rovnou k nim,že se na nás těší.Pan Pat Nigro,už pro nás má na grilu žebra a Nikol jeho dcera nám hází
špinavé prádlo do pračky.Střídáme se ve sprše,debatujem co s tou nepojízdnou vránou.
2.7.09
Motor musí ven.Kluci lítaj po servisech.Motor máme venku a za pomoci Míry Matějky,po telefonu sundaváme hlavu a válec.
Zjišťujeme závadu.Ulomenej kus pístu,samozřejmě spadlej v klikovce,takže rozpůlit motor.Objednáváme díly,přijdou až za
čtyři dny.Děláme dlouho do noci.S pletoucíma se nohama zalézáme do stanu a zítra budem pokračovat na sever,při zpáteční
cestě vyzvednem díly a zkusíme XRko rozdejchat.
3.7.09
Ráno vyrážíme dál,Martinové na tandemu.Přijíždíme k nulté míli Dalton Highway a máme další problém- Jarda podjíždí
Poubese z prava a naráží jim do kufru.Poubesové ustávají a Jarda končí v kotrmelcích v příkopu.
Jarda má zlomenou klíční kost a auto s nim odjíždí zpět do Fairbanks na pohotovost.Jardova motorka je ok,jen
urazil kanistr a Martinovi rozpáral kufr tak,že je na vyhození.Po chvíli Martin zjišťuje proražený tlumič výfuku
a ohnutou brzdovou hadici.Kempujeme asi kilometr od místa nehody u řeky.A čekáme až přijede auto z nemocnice.Slamák
upevňuje na slipy rambo nůž,vyndavá udici a se slovy: hlady vás nenechám,se vrhá do ledové vody.Asi po čtyřech
hodinách přichází od kolen dolů modré nohy a má výstavní kus 15cm.Kolem půlnoci přijíždí kluci.
Jarda si domlouvá s Petrem výměnu auta za motorku a chce to dojet alespoň v autě.Jinak o Dalton Higway,
abych vám ji přiblížil se píšou různé věci.Mě se na netu líbila tahle: Dalton Highway není pro bázlivce,
kteří nechtějí riskovat své auto na náročném terénu, ani pro běžné turisty, odkázané na půjčovny - žádná vám totiž
jízdu po této aljašské silnici, vedoucí až k pobřeží Severního ledového oceánu, nepovolí. Dalton Highway je pro drsňáky.
4.7.09
Ráno vyrážíme,stavíme se v motorestu,tankujeme,protože síť benzínek řídne.Překračujeme polární kruh.Nezbytné focení a
odpoledne po šotolině dojíždíme do Cold Foot.Kemp je zdarma,stavíme stany,protože se žene bouřka.Výborně večeříme.
Ochutnáváme Aljašské pivo a jdem spát.
foto:
↑↑ nahoru ↑↑
