Balkán 2008

K večeru toho máme plný kecky a najíždíme na hlavní silnici na Costesti a na předměstí Pitesti bereme hotel. Pokoje plníme vším vybavením a sušíme.Franta zjistil,že funguje pornokanál a tak ani moc nekonverzuje o plánu na zítřek. Ráno razíme na opěvovanou silnici 7C.Asfalt se začíná dostatečně klikatit a co je hlavní-neprší.Fotíme a baštíme místní sýr a slaninu s cibulí od prodavačů u vodopádu.Na samém vrcholu jsou ještě teď zbytky sněhu.Projedem tunel a valíme serpantinama dolů na hlavní silnici směr Sibiu a Sebes.Před Sebes stáčíme doleva na vedlejší do Poiany Sibiului.Tady jsou cesty zase jen vyjetý v hlíně a za Jinou to stáčíme na ještě více opěvovanou mekku off road ježdění na velkejch endurech 67C

Zase začíná chcát.Naše snahy dojet suchý záhy berou za své a začínáme se poohlížet po místě na spaní. Nakonec nacházím super místo u jezera Oasa.To že jsme na jeho druhé straně než vede cesta zjistím až ráno. Podařilo se nám rozdělat oheň i z mokrého dřeva díky Romanově zásobě oleje.Sušíme boty,dopíjíme zbytky a zaklínáme počasí.Prozkoumáme i hájenku v sousedství,ale je zamčeno a tak spíme ve stanech. Ráno,když zatáhnu za plyn netuším,že Ktmky uvidíme s Frantou až večer. Myslím si že jedu pořád po plánované trase,ale při čekání na kluky jsem si pořádně přiblížil mapu na gps a vidím, že jedeme mimo.Proto jsme na druhé straně jezera viděli včera most.Za chvíli dorazilo Varadero a tak si říkáme že ještě popojedem.Cestu poctivě drážkujeme a u rozpadlé salaše čekáme asi půl hodiny.Nikde nikdo. Usoudili jsme,že kluci jedou jinudy a tak pokračujeme teď už nefalšovanou lesní stezkou dál.Tuším že se musíme zase napojit na hlavní,což se nakonec naplnilo před křižovatkou u jezera Vidra. Tady je kemp,hospoda i signál,takže vajíčka a echo klukům.Odpovědi jsme se nedočkali a tak jim necháváme vzkaz a píšem ještě sms o našem záměru překročit sedlo na vesnici Novaci. Trošku jsem zakufroval a když cesta končila kamenitým splazem Franta mi taktně naznačil,že dál to nepůjde. Měl pravdu,asi bychom tam poničili stroje i sebe.Vracíme se a odbočujeme k řece,kde horečně staví most. Kladná odpověď na směr nás navádí přes dva hodně výživné brody na správnou cestu.Voda je po deštích dost divoká a tak je plný plyn a dopředná rychlost nutností.Šplháme v mlžném oparu vzhůru do hor a nahoře fotíme. Stádo ovcí odhání bača,co se jako duch zjevil z mlhy.Co ten tu celej den dělá? Asi 2km od Novaci vidíme v zatáčce nějaký zoufalce jak se snaží vytlačit nějakou motorku z kamení.Když přijedeme blíž nevěříme vlastním očím.Bláznivý Poláci tlačí Goldwinga a ptají se nás na stav cesty nahoru.Nejsme škodolibí a stručně jim popisujem co je čeká.Jsou trochu skleslý,že to nedaj.

Ve vsi stavíme jelikož přišla slušná prútrž a hned máme kámoše v podobě pěknýho ohaře.Dostal kousek tatranky a tak zapózoval na focení.Taky přišla zpráva od kluků,že za námi nejedou,měli defekt pneu a jedou rovnou do Petrosani. Chtěli jsme se totiž mrknout za klukama na Endurománii v Brebu Nou,ale Hegy mi napsal,že v noci odjíždí a my to přeci jen máme ještě kus.Cestu tam bych sice trefil asi dobře,zůčastnil jsem se tohohle podniku v roce 2005,ale čas a zima i odjezd Hegyho mě odradil a rozhodujeme se setkat se zbytkem v Petrosani a tam přespat a nabrat sil. Hlavní silnici 66 jsme trefili s mírnými problémy.Cesta je to taky pěkně klikatá,ale dost aut dojem kazí. Ve městě bereme postkomunistický hotel a navádíme do něj i kluky,ktěří se ještě zdrželi u vulkanizéra,aby doplnili zásobu duší. Hotel je zčásti vytopenej vodou a tak se jí a pije pouze v salónku.Nám to nevadí,stejně jsme tam většinu večera sami. Zruinovali jsme jejich chabé zásoby místních značek lahváčů a teprv pak nám ten blbej pingl řekl že má točený. Kluci jsou na nás nasraný a chvilku si vyměňujeme názory jak to mělo být a jak to udělat příště,aby se to už neopakovalo. Ráno se u Hategu rozdělíme.Slamák jede za známýma na Ukrainu a my méně šťastní jež nemáme víc volna to namíříme do rodné kotliny.Ještě fajn cesta na Hunedoaru a pak už jen hltání kiláků.U Hodonína se otrhává i Roman a já opouštím Frantu v Praze jelikož Poubes mě volal,že má pivo a film ze Sýrie.Franta se už vidí doma a tak pokračuje k Tachovu. Slamák se neozývá,ale za dva dny se dozvídáme,že jen utopil v záplavách telefon a je v pořádku.Takže fajn. Ráno 2krát prásknu plynem a obědvám v kruhu rodinném. Do těhle končin se ještě musím vydat než to tam vyasfaltujou.Každá bílá na kterou jsme najeli je víceméně bez asfaltu. Taky to chce víc času a v rámci možností lepší počasí,ale zase se neprášilo né?

foto: