NORSKO 2016


16.6.2016

Ráno jsem využil spaní u jezera a dopřál si pořádnou koupel. Sice studenější, ale sluníčko dnes leze ven, tak je to příjemné. Nakonec podlehla pokušení očisty i Monča s Johankou. Když se holky usušily a Monika se oblékla objevil se tu pán, měl to jen tak tak a překvapil by nahou Moniku na molu. Zapoměl jsem říct,že pod skalou kde jsme se utábořili mu kotví loď. Jen si ji zkontroloval, prohodili jsme pár vět slušnosti a zase odjel pryč. My jsme se pomalu sbalili a rozjeli se směrem k Norské hranici. Chtěl jsem ještě cestou natankovat levněji ve Švédsku, ale nepodařilo se mi ani na třetí pokus probudit svojí kartou automatickou pumpu k životu.Nakonec jsme natankovali až v Norsku. Dnes máme v plánu přesun cca 200km, ale po místních cestách to moc neutíká. Cestou stavíme na odpočívadle kde je kousek i rozhledna s výhledem na jezero. Chvilku se kocháme a pak pokračujeme k dnešnímu cíli. Je jím HeddalStavkyrkje, největší roubený kostel z počátku 13.století, který je zapsán v Unescu. Po zaplacení vstupného 80NOK můžeme dovnitř obdivovat stavbu. V ceně vstupného je i vstup do skanzenu pár set metrů od kostela. Jsou zde původní obydlí a části zařízení z tehdejší doby. Celé se to dá obejít pěknou stezkou. Uzavíráme procházku kávou a posouváme se asi o padesát km dál k našemu zítřejšímu cíli.Povedlo se nám najít pěknou boční cestičku u potůčku a spíme v 700m n.m. což slibuje chladněji a méně komárů.

17.6.2016

Ráno super, po dešti snídáme na pohodu a po desáté hodině se drápeme do 1000m.n.m na Gaustoppen odkud by měla jet mašinka po železnici do nitra hory a pak výtah až na vrchol ,což je 1800m.n.m. Bohužel po příjezdu zjišťujeme, že je zavřeno. Sezona a provoz začíná 25.6. No co nenaděláme nic, zadávám si do navigace další náš cíl a to je o 250km vzdálený Kjerag. Jedná se kulatý balvan vzpříčený mezi skálami, tím pádem visící ve vzduchu. Cesta na Kjerag je zdlouhavá, protože se nedá jet moc rychle většina cesty je na šířku jednoho auta s ostrůvky pro vyhnutí. Když nám zbývá asi 50km nacházíme odpočívadlo a dáváme si oběd, abychom byli posíleni na trip až dorazíme nahoru. Cestou se zhoršuje počasí a pěkně leje. Když už jsme na parkovišti ze kterého by jsme šli na náš plánovaný výlet, couvám autem k odstaveným kontejnerům na parkovišti abychom se ještě skryti mohli vyčůrat. Pak chci popojet na parkovací stání, ale ejhle auto nestartuje. Co teď? Zkouším pustit auto kousek z kopce a auto startuje na drcnutí. Ptám se v informacích na servis chlapec postpubertálního věku mi nedokáže říct kolik kilometrů je to do nejbližšího města, jen pořád opakuje že tady nic není. Vyjíždíme zpátky na horizont a stavíme na odpočívadle,abychom se rozmysleli co dělat, když v tom kolem nás projede Oktávka s pražskou SPZ, větřím že by nám mohl pomoci a zahajuji stíhací jízdu. Klesání 10% není na naložený Multivan zrovna nejlepší,ale v půlce kopce, který má 23km je máme. Pán mi řekl, abychom jeli za ním do kempu. Tam jsme se dohodli,že mi připojí kabely ze svojí baterie , abych vyloučil vadnou baterii. Tu jsme vyloučili a vypadá to, že odešel startér. Co teď?Do Stavangeru je to 60km, ale odsud jedině lodí a pochybuji, že mě nechají na trajektu hodinu a půl plavby s nastartovaným motorem. Rozhodujeme se objet horu a jezero což je asi 160km, v podmínkách místních silniček cca 3hodiny jízdy. Přišlo mi to lepší než shánět odtah odsud. Na jednu stranu převýšení jako blbec a na druhou jezero.Nakonec kousek před Stavangerem vidím autorizovaný servis VW a zajíždím na parkoviště kde se bavím s ostrahou a líčím mu náš problém.Nevidí problém v tom že tu přespíme v autě. Zítra budeme chytřejší.Vypínám motor a tím jsem skončil.Jen se bojím ,že nám nepomůžou,protože zítra je sobota a moc se mi nechce tvrdnou několik dní tady, kde je jen průmyslová zona. Uvidíme zítra.

18.6.2016

Jsme ve městě Sandnes a servis otevírá k naší smůle v sobotu až deset. Vysvětluji technikovi, že odešel startér. Technik dává povel servismanovi, aby zkontroloval baterku. OK,říkám si tak první nastupuje diagnostika a hlásí problém s baterií, ale to by nefungovalo nic, říkám mu.Následuje měřák pak poťukávání startéru. Asi po hodině zní diagnoza „vadný startér“.Takže na skladě není, mám přijít v pondělí. Alespoň nás odvezli na hotel,který je na zdejší poměry levný, ale já krvácím 1650NOK za dvě noci. Ještě jsme se dneska pocourali po obchodním centru. Není nic horšího něž se přesouvat pěšky.

19.6.2016

Včera jsem ještě napsal Alexovi, jaká je naše situace a jak jsme v Sandnes a on mi dal telefon na jejich známou,která tu prý žije. Zkusil jsem jí po snídani zavolat. Zuzana, která mi zvedla telefon na druhé straně byla velice ochotná a když zjistila, že tady máme dceru, navrhla, že si uděláme výlet s jejich dalšími dětmi, Káťou a Bárou. Takže plánovaný dnešní výlet do Stavangeru autobusem se změnil na výlet i s výkladem, co, kde, proč a za kolik. Není nic lepšího než být zasvěcen do chodu a specialit země. Jedna z nejužitečnějších informací byla,že se zde opravdu nevyplácí překračovat rychlost, pokuty jsou obrovské. A druhá je, že ceny pohonných hmot se pohybují, nejlevnější je v pondělí a ve čtvrtek ráno. Prý to udělá rozdíl i tři NOK na litru, což je pro nás 9kč a při natankování 85 litru do našeho Multivana je to dost peněz. Večer jsme zakončili grilováním u Zuzany doma a seznámili jsme se s Hanušem, což je Zuzany přítel. A zítra ráno se mnou ještě dojde Zuzana do servisu, aby mi ulehčila domluvu a pokud možno urychlila servis.

foto:



 ↑↑ nahoru ↑↑