Skotsko 2005
30.5.2005
„Noc byla hrozně studená“,tak tyhle slova z Landovi písničky sedí.Vydržíme tu jen do 5.30 hod.a balíme.
Výhoda je,že neplatíme.Benzína má otevřeno,dáváme kávu sušenky a benzín.Vyrážíme bez pršáků a jedem vstříc
horským cestičkám a zapadlým místům.Našli jsme nějaký zaplivaný malý přístav a mě napadlo,sjet k
vodě kvůli fotce.Pravý prst drží tlak na páčce neomylně,ale najednou adheze pryč a já jen zázrakem né na zemi,
ale v kamení a na levý noze celou váhu motorky.Standa zase nevyhrál přetlačovačku s Range Roverem a zalehl do
pangejtu.Obědváme na majáku za krásného počasí.Zkoušíme off road,ale s našíma otesánkama nic moc,a taky jsem
hned poznal,proč je na GS kryt pod motorem.Okolo 17 hod.dorážíme do Durness u Cape Wrath,to je nejsevernější
bod Skotska a tím i naší cesty.Rovnoběžka nám ukázala že jsme v úrovni Osla.Večer klasika v Pubu.Personálem k
naší radosti,jsou krajané.Holka z Chebu a kluk z Liberce,zavírají s námi lokál.Půjčili mi deku,spal jsem krásně,
ač byly v noci 2 stupně.
31.5.2005
Jsme spali dlouho.Bylo hezky,atak jsme v klidu posnídali,rozloučili se s lidma z večera a v klidu vyrazili.
Skoukli jsme jeskyni Cave of Smoo a za krásného,i když studeného dne pokračujeme na Thurso.Tankujeme,
měníme eura v židovském kurzu a jíme u Liedla na parkovišti,protože ten jak je známo„je levný“.
Nakoupené zásoby vměstnáme do kufrů a šup na Dnnet Head.Fotíme a dál na Duncansby Head,kde najdeme kemp a
spočineme.Dnes jsme jeli poprvé bez pršáků.Uvidíme zítra,strašili nás,že bude pršet.Začneme se vracet na jih.
Tohle píšu v hospodě,kde je teplo,a tak nemyslím na zimu v noci.Doufám,že špatný počasí jsme si už vybrali.
1.6.2005
Ráno vstávám první v 7 hod.,budím Standu a ten ač nechtíc vstává taky.Hygiena a balení probíhá v suchu a v
pohodě.Zastavil se u nás chasník,který přijel včera na kole přes celou Anglii za jedenáct dní.Byl s náma v baru.
Půjčil jsem mu klíče od umývárny a on nám za to popřál„safety trip“.Po snídani a vhození pohledů vyrážíme.
Jedem přes Wick na Inverness.Na hradě Dunrobin Castle jsme udělali i prohlídku vnitřku za 6.80 lib.
Myslím,že expozice na našich hradech je lepší.Jen co odjedem od hradu,začíná zase chcát,a tak opět pršáky.
Ten můj už jeví známky stáří a přibývá v něm děr.Za stálého deště přijedem do Inverness,tankujem a hulíme.
Padá rozhodnutí,že pojedem na Loch Ness a uvidíme.Loch Ness je komerční sračka vhodná tak pro japonce,
kterých je tu všude plno.Zmoknem u Urguhard Castle,kerý patřil k největším hradům Skotska a fotíme.
Přestává pršet,takže hledáme spaní v kempu.První kemp je předraženej a bába na recepci nepříjemná,
tak na ní bodáme.Kotvíme až ve Fort Augustus na druhé straně jezera.Pak už klasicky prší, neprší,prší,neprší atd.
Následuje prohlídka městečka,zdymadlo na přítoku Loch Nessu a místní pub.Zas nemáme prachy,
ale když budeme jen kempovat,vydržíme.
2.6.2005
Ráno se budíme do deště,rozhodujeme se nebalit a nechat stany stát,aby alespoň něco zůstalo suchý.Máme čas,tak
nikam nejedem.Snídani řešíme v závětří na sušárně a stáváme se pro všechny s caravany dobrou atrakcí.
Za neustálého deště platíme další noc 4.75lib/os.a jdem do města.Zapadli jsme do občerstvovány s internetem,
napíšeme známým a snažíme se dopátrat počasí na zítra.Všichni tady po ránu pijou kávu a jí buchty a my pivko.
Prohlídka města byla rychlá.Standa si koupil apartní klobouček,aby nenosil na hlavě igeliťák.
Já zjistil,že nemám dost peněz,vybírám 30 lib.Obědváme poprvé v hospodě a volba padá na místní
specialitu Haggis,neslavnější kulinářský vynález této země,který je Skoty milován,všemi ostatními nepochopen
a ostouzen.Nezasvěcení se totiž leknou při představě vařeného ovčího žaludku,nadívaného směsí
ovčích vnitřností (srdce,játra,plíce)s ovesnou moukou,skopovým lojem,cibulí,solí a pepřem.
Moc nám chutnalo.Teď už jen zabíjíme čas kecáním a popíjením pivka.Zítra se zbalíme a pojedem na jihovýchod,
kde by podle předpovědi nemělo chcát.Máme najeto asi 3100 km.
3.6.2005
Ráno se budím asi v 5hod.Pokládám bobek a suším spacák pod fukarem na ruce.Stále prší,znovu zalézám do vlhka
stanu a usínám.Vzbudil mě Standa,který kupodivu vstal první,už má skoro zbaleno,tak jede pro chleba.Snídaně
je bez deště a obloha slibuje,že bude líp.Naším cílem je Edinburgh.Vybíráme jednu z posledních pěkných silniček,
fotíme starou přehradu a náš znamý Ben Nevis,ale z druhé strany.Pak už najíždíme na hlavní a bez potíží nalézáme
kemp u Edinbughu.Na recepci potkáváme Belgičana na Valkyrii,kterého známe již Ullapoolu.
Kemp je drahej,10 lib./os.,ale sprchy horký a teplo v nich.Postavili jsme stany najedli se a jedem autobusem do
města.Hrad je už zavřený,tak rychle probíháme ulicí do centra.Standa vybírá 30 lib.protože mu na benzíně zas
nevzali Visa elektron.Zapadli jsme do music clubu,popili čtyři pivka a kecali s Belgičanem.V kempu jsme dali
ještě kávu.Noc byla zase deštivá a studená.Dnes to bylo po druhé co jsme nevyndali pršáky.
4.6.2005
Ráno snídáme pod přístřeškem,protože přišla přeháňka,ale obloha slibuje dobré počasí.Belgičan nás podaroval
prášky proti mořské nemoci loučíme se a jedeme směr Hawick.V Edimburghu se motáme asi půl hodiny než najdeme
naši výpadovku.Do Hawicku párkrát drobně sprchne,silnice je ale pěkná a tak tomu vždycky ujedem.
Plášštěnky vytahujem až na skotsko-anglickém pomezí.Pokračujeme na Newcastle,žádný slušný kemp nenacházíme,
a atak dojedem až do cíle.Značení je katastrofa,motáme se než najdeme značky k trajektu.Dojeji jsme až do
přístavu.Kemp nikde.V informacích dostávám tip a mapku.Za Upon Tunel platíme 0.2 lib.,pak už jen tápáme
a mě dochází trpělivost.Standa se ptá v putice a nakonec kemp najdem.Je dobrej a za 4.50 os.Dlabanec a hup
do města.Jsme na třídě plný hospod a barů.Dojdeme až do doporučené hospody a dáváme pivo.Vyměnila se obsluha,
tak padáme.Cestou zpět pivo v baru s muzikou a nestačíme se divit,jak jsou tu ošklivý a tlustý ženský.
Ani způsob zábavy není to pravý ořechový.Vzpomínáme na zlatý skotský bary.Tady si připadáme jak v
lapidáriu plným mutantů.Rychle pryč do kempu a prospat poslední noc na ostrovech.
5.6.2005
Včera jsme vyděli zásah policie.Zbalili motorkáře na místě do auta,motorku asi hodili do dodávky a odvezli.
Ještě že jsme neměli tu čest.Noc byla dobrá.Ráno při snídani jsem zjistil že nemám zadní destičky,pojedu na
přední.To se už domů zvládne.Ve 12 hod.jedem do obchodního centra v přístavu a oblejzáme krámy.
Smůla je že tam je všechno,jen ne potraviny.Jíme vlastní zásoby a na loď si berem jen sušený ovoce a
oříšky od bilinkářky.Ve frontě na trajekt se k nám přihlásila němka z Weidenu.Jmenuje se Gudruun.
Byla ve Skotsku sama tři týdny.Na lodi zachlastáme a okolo půlnoci do hajan.Servírka byla Polka,
měli jsme protekci.Chtěli jsme cigára a ona nám poradila bílý Marlbora,jelikož stály půlku co červený.
6.6.2005
Ráno jsem vstal v sedm a po sprše šel snídat.Standa se ještě válel.Po vylodění jsme natankovali a společně
s Gudruun razíme na Čechy.Cesta byla v pohodě jen na jednu průtrž mračen,ale ta nás už nemůže zastavit.
Ve Werbergu se loučíme s Gudruun a už se vidíme doma.Doma velké vítání a pak…..
foto:
↑↑ nahoru ↑↑
